ERASMUS

Yes please call me before you leave airport so i can meet you at Casino Pier 7327731999

DURINGTHE MOBILITY - PROČ JSEM TAK NESCHOPNÁ

Zdravím všechny, po krátké (haha) odmlce jsem opět tady ! Děkuji všem, kteří se mi ozvali, že jsem douho nepsala (Zdravím babičku). Mohla bych mít nějakou zaručeně fungující výmluvu o tom, jak jsem neměla čas a jak jsem nevěděla kam dřív skočit a tak. Ale Vy, co to čtete víte, že to tak není a že času tady mám až víc než bych chtěla. A díky mému průzkumu vám můžu potvrdit, že čím víc času mám, tim míň toho dělám. Takže řekněme si to na rovinu. Jsem prostě líná :D

Nebudete tomu věřit, stejně jako já tomu nevěřím, ale do konce mého pobytu tady ve Francii zbývá pouze 5 dní! Ptáte se, co se od posledního článku stalo a změnilo? No samozřejmě, že se moc ráda po dělím.

Dejme tomu, že to byl tak měsíc, možná vlastně dva. A jelikož je mi jasný, že úplně nepotřebujete román o tom, co se dělo a mě se to nechce ani psát (hups), tak mám pro vás výběr toho nejlepšího. Vzala jsem si i diář, abych na nic nezapomněla ! (aha, teď koukám, že v něm nic nemám, nevadí, to půjde i tak ) 

Dva měsíce ve zkratce:

• Kanaďan nás vzal na výlet autem do Brestu. Zpívaly jsme mu s holkama v autě. Od tý doby jsme ho neviděly.
• Adriana se na týden nastěhovala k nám do bytu.
• První zkouškové. Překvapivě docela bez stresu.
• Válím ve své úrovni A2 ve španělštině.
• Nela slaví 22 narozeniny.
• Holky kámojdy z ČR se vrací do ČR.
• 2 týdny prázdnim. Udělala jsem si něco s nohou a 4 dny jsem nechodila.
• Budu stará a ošklivá (nebo co se stane, když Vás nikdo nevyšupá :D )
• Spálila jsem se. ( jo, přesně..já...taky to nechápu??!)
• Objevila jsem lahev sektu za 1,20
• Mám kocovinu celou neděli.
• Přestávám být smutná kvůli létu v Americe
• Uschnu.
• Slavím 22 narozeniny.
• Těším se na další léto v Americe.
• Došli mi peníze.
• Mám téma bakalářské práce :O.
• Přišel mi  od Andy dárek k narozeninám. Mám mu říkat Linda, prej i vibruje.
• Školu mám dva dny v týdnu.
• Snažím zdokonalit své pěvecké dovednosti.

No a to nás dostává až do dnešního dne. Opět máme zkouškové. Já se momentálně nacházím v pauze mezi dvěma zkouškama, které dneska mám. Co vám budu povídat, klasické zkouškové, místo krve mi proudí kafe, trávím hodiny a hodiny online, jen abych se nemusela učit, vstávám v 6 před zkouškou, abych dohnala to, co jsem nestihla kvůli tomu, že jsme s holkama hrály hru, která spočívala v tom najít nejvíc sexy herce ze seriálu. (ne, nevyhrála jsem!)

Od 13:30 mě čeká další zkouška, která se týká 5.republiky ve Francii, snad to dopadne lépe než má zkouška z ekonomie ráno. Jeden by řekl, že po všech těch ekonomikách, mikru, makru co mám za sebou, by to mělo být bez problému. Zapoměnla jsem na malý detail a to je, že můj test je vlastně francouzsky a že ne všemu budu rozumět. Třeba otázce za  12 bodů. Jupíjej.

Ale tak třeba do dopadne. 

Chtěla bych se zeptat, Vás školou povinných i nepovinných. Máte něco, co děláte, abyste přestali být nervózní ? Já totiž jo a pro zlepšení dne se s Vámi o to podělím :D Je to písnička z filmu Sestra v akci, na kterou tančím vždycky když jsem až moc vyklepaná. Tančila jsem před zkouškou v autoškole, před zkouškou z mikra a dneska, ale to proto, abych se probudila. haha A kdy jindy na toho boha věřit, než před zkouškou, žejo. 

Každopádně, pocit že jedu domu je dost zvláštní! Na jednu stranu se těším domu. Na druhou stranu se mi líbí tady ten můj klídeček a hodné paní prodavačky, které se na Vás pořád usmívájí.

To je pro dnešek vše, já se jdu vrhnout na to učení.

pac a pusu

E.

JARO DORAZILO

Možná si toho někdo všiml, možná ne, ale nějak jsem pozadu se svým malým článečkem. Důvod je jednoduchý, nějak jsem nenašla nějaký super speciální téma a navíc jsem se skoro týden snažila vymyslet můj plán po vysoké škole. A k tomu se dostanu později. Ale něco bych měla !

Každopádně dva týdny utekly, tak bych se samozřejmě ráda podělila o to, co se tady stalo.

ŠKOLA

Dostala jsem výsledky svých všech testů a psala jsem samozřejmě ještě další. Někde jsem uspěla super skvěle, jinde jsem byla docela průměr, prošla jsem ale ve všech a to se počítá a o to mi šlo. Dokonce i ten divnej marketing, kde vůbec nechápu, co pořád děláme mám napsanej. Takže bych to brala jako docela úspěch. Horší je, že se blíží pomalu ale jistě zkoušky první. Mám nějký tři týdny do zkoušek, jak to pěkně uteklo co ? Dutá jsem pořád stejně, jediný rozdíl je, že už vím, kde jsou ve škole záchody a kde na internetu se včas dovím, že moje hodina nebude, nebo že jsem třeba v jiný třídě. Spolužáci jsou pořád stejný, kámošů mám pomálu,  minulý týden jsem navíc zjistila, že jeden klučina ze druháku se kterým mám angličtinu si myslí, že jsem z Ameriky. Ono Edita je takový typický jméno ve státech, taky už jste to slyšeli? Ale tak mohla bych to brát jako dobrej kompliment! Smutný bylo, že jsem zase mluvila pořád francouzsky na něj, ale on to očividně ignoroval a jel si svou anglicky. Teď mě tak napadá, že mě chtěl tak jako dobře využít, jako my to děláme s Kanaďanama co jsou tu s náma. Konečně jsme se začali nějak bavit, může za to naše šílená paní učitelka na francoužštinu, které po nás o hodinách chce, abychom vyprávěli co bychom dělali, kdybychom našli nebo nenašli lásku našeho života o prázdninách. Jak zajímavé, každopádně cítím, jak se má úrověn lepší každým dnem..(sranda samozřejmě). Na druhou stranu už vím, že kdyby holky nenašly lásku, tak skočí z okna, koupí si kočku nebo víno. (Správně, ta s kočkou jsem byla já ). NO, a to je přece taky důležitý znát a mít jasný priority o vašem létě, hodinu jsme zakončili diskusí na téma "Záchody ve Francii", myslím, že lepší hodina to být ani nemohla. NO ale to jsem odbočila od tématu, bavíme se s klučinou z kanady a my celé nadšené jsme na něj pořád mluvily anglicky až jsme zjistily, že on vlastně chce mluvit francouzsky. Možná mě takhle využívají frantíci taky, možná jen neumím mluvit, já nevím.

Mám se cítit zneužitá? :D

NÁKUPY

Jak už jsem tady tak milionkrát zmiňovala, mám problém s penězma, utrácím víc, než bych chtěla. To je celý problém, vlastně to není problém, spíš jsem taková neschopná. ALE !  Poslední tři týdny jsem to úplně vylepšila a udělala jsem si systém ! Místo nakupování 3x-4x týdně teď udělám super maxi nákup v pátek a pak jím a vymýšlím recepty dokud mi všechno nedojde a fakt už nění co jíst. Což je docela sranda, navíc teď máme mixér, takže mražené brokolice funguje i jako polívka a to mě moc baví! Snažím se nenakupovat oblečení, protože nalejme si čistého vína - mám ho víc, než bych potřebovala, ale čas od času, když se někde objeví šaty nebo spoďárky za tři eura, byla by hanba to tam nechat. Nejvíc peněz mi tady asi padne vždycky na ty dortíčky a mňaminky. Zajímavé je, že venku jsem zatím jedla jenom asi 4x, z toho v pořádný restauraci jsem byla 2x. (zbytek byl mekáč a subway :D). Byla jsem v Indický a pak někde na palčinkách, musím si to udělat hezký, žejo. Šetříme i na alkholu, nejen že moc nepijeme, tvrdej alkohol znám tady jenom z obrázků. Zachraňuje mě pivo a víno za 3 eura.

CVÍČO

Mé plány o tom jak budu chodit běhat a každý den dělat dřepy dost vybouchly. Každopádně chodíme na zumbu a jógu a objevily jsme kruháč! Plus jsem párkrát cvičila s Nelou doma, nebo sama a teď jsem konečně začala doma s tabatama, mohlo mě to napadnout dřív, třeba bych taky už vypadala trochu jinak :D. ALe pořád mám tak měsíc, skoro dva, na to, abych při návratu všechny oslnila a nikdo mě nepoznal haha.

STÝSKÁNÍČKO

Jak jsem říkala, jsem tu už asi dva měsíce a začínají mi chybět zvláštví věci. Kromě zvláštních věcí mi samozřejmě chybí rodina a kamarádi. Navíc když mi třeba přišel dopis nebo balíček od mých skvělých kamarádek, nebo videa od mé až moc rychle rostoucí sestřičky, vždycky si říkám, že bych ráda už byla doma. Každopádně věc, které mě překvapila úplně nejvíc a po které se mi zastesklo je ---- ŠPEKÁČKY ! Nevím, jak je to možný a jak mě taková věc napadla, ale minule jsem tak seděla a najednou se to úplně objevilo! Vzpomínka na to jak sedím v Čelkovicích u ohně a nejdřív pálím pampelišky a pak si čmoudím buřta a chleba a pak bum, další vzpomínka ještě na základku jak jsme na Kozině a teď půlka buřtů černá druhá spadla dovnitř, ten kdo má nejlepší klacek, je tvůj nejlepší kámoš! (Teď vidím, jak divně to zní).

Haha asi už mám hlad, půjdu si radši udělat oběd.

Zase se ozvu ! ( nebo mi můžete napsat dopis!)

NEDĚLE

Za dva dny to budou přesně dva měsíce, co jsem tady ve Francii. Je to až neskutečný, jak rychle to utíká. Když to srovnám s létem a pracovní Francíí, kde jsem byla vždycky tak dva měsíce, přijde mi to tady tak 100x rychlejší. Možná to bylo i tím, jak jsme pořád pracovaly a každý den byl úplně stejný. Nevím.

Kazdopádně co jsem se za ty dva měsíce dozvěděla? Čím mě Francie překvapila ? 

Dozvíme se v příští epizodě hned po skončení seriálu Ulice.

Haha to jsem dneska zase vtipná a Ulici už jsem tak měsíc neviděla. Jsem na takové odvykačce a docela se mi to daří. ((PS nějaký zásadní novinky a zvraty mi můžete poslat do mailu))

Jdeme na to TOP 5 

1) Francouzští studenti nejsou ty nejvíc otevření, přátelští studenti, na které byste chtěli během vašeho erasmu narazit. Samozřejmě se bavím o těch, kteří nikdy nikam nevyjeli a jsou a navždycky budou "zavření" uvnitř jejich země, regionu nedej bože i města. Světlou vyjímkou jsou studenti, kteří už v zahraničí byli, nebo se tam chystají. Ty mají pochopení a jsou moc hodní. (Je jich ale sakra málo) Další skupinou, ke které bych se mohla vtírnout jsou další studenti na erasmu.Jo počkat, tady žádní další u mě na oboru nejsou. Poslední skupinou jsou studenti, kteří jsou na škole nový a taky se s nima nikdo nebaví. Měla jsem štěstí, že jsem takhle jednu holčinu odchytla. Pamatujete si ještě na mojí kámošku Celine ? Od první hodiny prvního týdne jsem jí neviděla. Asi je naše přátelství u konce.

2. Jak jsem sakra mohla dostat trojku ze zeměpisu na střední! Začínám být naštvaná a unavená z toho, že tak 90% francouzů totálně netuší z jaké země pocházíme. S Československem už jsem se tak jako smířila a přecházím to s úsměvem, je to sice pořád strašný, ale dorazily ke mě jiný bomby. Zrovna teď v pátek na nějaký akci nám říká jeden francouz " ahaa, Česká republika...ahaa... a ta se náchází...??" Bože!! Chápu, že nevědí, jakým jazykem mluvíme, jak se jmenuje naše měna, co je hlavní město...Ale ty vole, jsme tak ob stát vedle nich a oni nemají nejmenší ponětí o tom, kde jsme. Co mě ještě vždycky rozpálí úplně do běla je, když mi řeknou, že jsem z východní Evropy a že jsem vlastně skoro z Ukrajiny a tak. Ono totiž co není Francie, to už je východ. A Francie je středobod vesmíru, kdybyste to nevěděli. Takže jak já jsem mohla sakra dostat trojku ze zeměpisu, když tyhle nýmandi neznají ani tohle !

3. Mám přízvuk. Já to vím, francouzi to taky ví a taky vám to nikdy nezapomenou připomenout. V 90% vaše konverzace s někým koho neznáte začíná tím, že máte přízvuk a že odkud vlastně jste. Což není takový problém, jsou zvědají, chtějí se dozvědět něco o vaší zemi, o který pravděpodobně nikdy neslyšeli. Horší je situace, kdy vy začnete mluvit francouzsky a oni vám začnou odpovídat anglicky. Já nevím, jestli to jako myslí dobře, nebo proč to dělají. Ale rozhodně jejich přízvuk způsobuje to, že já nerozumím ani slovo. Oni mojí francouzštině rozumí a moc dobře..!

4. MHD nejezdí pořád. Já děvče ze středně malého/velkého města, teď moc nevím, jak ho popsat :D  jsem zvyklá na to, že autobusy aspoň do půlnoci jezdí a že když potřebuji, tak se dostanu z místa A do místa B. Jsem zvyklá, že i během noci se třeba jednou za hodinu nebo jednou za dvě hodiny objeví autobus, kterým se dostanu domu, abych se nemusela courat po městě sama. To se ovšem tady u nás v Lorientu neděje. Poslední bus během týdne jeden v 9. Takže když náhodou přijedete z výletu nebo odněkud s kufrem, tak šlapete pěkně domu sami přes město domu. V pátek a v sobotu jezdí noční autobusy do 0:15. Ten jsem bohužel nikdy nestihla, ťapkáme domu pravidelně okolo půl 3.

5. Test z poslechu nezávisí na tom, jeslti danému tématu rozumíte, ale jde o to vlastně celou nahrávku přepsat. Jak jste uhodli, dostala jsem výsledky testu, měla jsem 14.5/20 což na projití úplně v pohodě stačí. Navíc jsem dostala k testu malý lísteček od paní učitelky (tu mám taky ráda, je hodná), která mi napsala "Moc dobrá práce Edito, vidím, že jste úplně pochopila o co v poslechu šlo, víc bodů nemáte proto, že jste nenapsala všechny informace..." Aspoň už chápu, proč se každý poslech pouští 3x a navíc se po otázkách stopuje, abyste chytili pravdu každé slovo nehledě na to jestli rozumíte nebo ne.

NO a tím bych to pro dnešek utnula. 

Asi to může vypadat, že to tady nenávidím a že nejsem spokojená.

Ovšem to není vůbec pravda! Díra je to veliká, francouzi jsou fakt na ránu, ale já jsem přesto moc ráda, že jsem na Erasmus vyjela. Líbí se mi, jak tu mám docela klídeček a moc toho dělat nemusím, což je oproti našemu vražednému tempu v ČB naprostá paráda. Líbí se mi, že jediný kdo organizuje můj čaj jsem já a můžu si dělat co chci a nemusím se řídit tím, že mi někdo naplánoval oběd témhle a večeři zase jinde. Líbi se mi, že co si neudělám, to nemám, že je to takový celý na mně. Líbí se mi to jídlo tady, co vám budu kecat, dieta mi nejde, v mrazáku mám zmrzlinu.

Nechci úplně vypadat, že francouze nenávidím, jen se to tak v poslední době sešlo a já dneska nemám úplně náladu, tak jsem se chtěla podělit. Je třeba si nalít čistého vína. Říká se to ? Já mám víno ráda !

Nemějte strach, mám se dobře :)

PRŠÍ

Jak z nadpisu asi poznáte, tak u nás nastalo období dešťů, nebo co to sakra je. Bože děkuji sama sobě, že jsem si koupila deštník a nemusím chodit jak zmoklá slípka. Koukala jsem, že i u nás je teď nějaká zima. Tady už je to několikátý den, kdy je celej den tak jako hnusně, tma, zima, prší. Takovej ten den, kdy se vám prostě nic nechce. Úplně ideální pro mě, protože jak již mnozí z vás postřehli, já jsem taková líná docela často, takže jsem se rozhodla, že to dneska svedu na počásí a dám si po obědě ducánka. Moc pěkné, sice mě to úplně rozbilo a byla jsem po tom zničená ještě víc, ale ten pocit, že nemusím nic dělat mě prostě donutil.

Na jednu stranu je to docela dobrý, zvykám si na to moc dobře a rychle. Takové prázdniny, pár hodin ve škole, nějakej croissant a tak. Na druhou stranu mám pořád nějaký výčitky, že bych měla pořád něco dělat. Asi nejsem zvyklá na nic nedělání, nebo jinak. Zvyklá na to jsem, jen mám výčitky :D Takže jsem se rozhodla, že začnu teda ve svém volnu něco pro své vědění dělat, abych se tady jen tak nebimbala ze školy domů a do krámu. Cvičíme doma, už jsem byla i běhat (to už jsem vlastně psala), každopádně jsem si teď stáhla na doporučení aplikaci Duolingo a tak jsem se začala doma učit španělsky, abych nebyla za takovýho trotla. Jsem na začátku, ale už vím, jak se řekne jablko, beru to jako úspěch, konečně si budu moct objednat jiný džus než pomerančový - Tomo zumo de naranja ! (pro ty komu tato věta nedávává smysl, přidávám krátké vysvětlení: Celý semestr v budějkách tohle byla jediná věta, kterou jste ode mě mohli španělsky slyšet. Vymakala jsem to skvělě, ale holky už jsem s tim pěkně štvala :D vtipná story to není, jen abyste zůstali v obraze) NAVÍC ! Stáhla jsem si do počítače učebnici španělštiny se kterou jsme dělali doma, tak asi začnu o volníčku dělat něco i tam. Uvidíme.

Jeden z důvodů proč dneska píšu ten článek i je, že jsem se vyprdla na kurzy Francouzštiny (tak abych jako něco dneska udělala), zase jsem koukala na výměnu manželek francouzsky ! A co si budeme povídat, možná mi to dalo víc, jak všechny ty naše hodiny. Teď v pondělí jsme ale psali na zkoušku test na úroveň B2. haha, trošku jsem si poplakala při poslechu a říkala jsem si co tu kurva dělám :D Na výsledky budeme chvilku čekat, prý je posílají až do PAŘÍŽE ! HUUU! Každopádně nechápu, proč za celou tu dobu co tam chodíme a děláme s prominutím totální sra....y, proč nemůžeme místo toho dělat poslechy a čtění a já nevím co. Oo jak mi teď chybí hodiny s panem učitelem u nás. haha. Hlavně že vím, kdo byl slavnej mořeplavec v Bretaňi ! (oprava nevím, nedávala jsem pozor.)

Další věcí, kterou bych se chtěla pochlubit je moje kuchařské umění, už jsem si to trochu pošéfovala a nejím jenom brambory a brokolici. Teď si frčím hodně rýži! Přišla jsem na to, jak jí vařit mimo ty pytlíky a úplně mi to změnilo život :D Super věc je taky takový pesto ve skleničce, koupíte si jedno za 1.80 a se špágama to vydrží klidně na tejden, člověk přidá sejra a je to jak z pravé italské restaurace. (:D)Když nemáte chuť na špágy, tak to pesto můžete dát do kuřecího a s rejží je to taky super. Navíc jsem tady uplatnila mé znalosti z Ameriky a už jsem měly s Nelou moc mexických večerů s burritama a quesadillama. Teď naposled, když přijela Alča, tak jsem to chtěla dělat taky, ale zjistila jsem, že naše guacamole v ledničce už žije trochu vlastní život, tak to nebylo úplně vončo. Každopádně dneska jak jsem se vyšvihla ? Udělal jsem si kuře s bramborama a takovou "brokolicovou omáčkou" haha ! Mňaminka ! ( Teď to po sobě čtu a musím se smát, protože v první větě píšu o tom, jak nejím brambory a  brokolici, no nevadí, takový to je a jiný to asi nebude :D ) No a koupila jsem si dneska i dortíček !

 Protože dneska oslavuji !

 Můj hodný a oblíbený pan učitel, který zná mé jméno a který trpí mé překlady mi dneska vrátil test z angličtiny ! A buuuuum 18/20, tak jsem měla radost. Protože moje hodiny překladu tady jsou dost horor a pokaždý se mi chce brečet, tak jsem aspoň měla chvilku důvod myslet si, že trochu tý angličtiny pořád v hlavě mám ! HAha

Pořád čekám na výsledky dalších dvou testů. Jeden z nich byla angličtina - poslech, tu bych se snad měla dozvědět zítra. Uvidíme podle toho, jak rychle naše paní učitelka opravovala. Byl nás docela dost a test to byl rozepisovací. Ale zase jen dvě strany, tak uvidíme. Tam si taky docela fandím. NO a v pátek bych chtěla znát marketing, protože z toho jsem byla vyklepaná úplně nejvíc. Dneska jsem se navíc dozvěděla, že jsem během mého ducánku propásla nějakou náhradní hodinu marketingu, kterou jsem měla mít a že v pátek píšu další test ?! NO, uvidíme.

Každopádně, čím dýl tady jsem, tím více se považuji za nestudentský typ. Ach jak je to smutné. :D

Kolik nás tady studuje kvůli titulu ? :D

Pěkný zbytek týdne, 

pac a pusu E.

PRÁZDNINY

Týden volníčka, to je přesně to, na co jsme tady netrpělivě čekali, abychom mohli vyrazit po toulkách Bretaní a navštívit taky něco jiného, než jen tu naší prdelku tady - Lorient. Je super, že jsme tak jakože v centru dění a že vlakama by to nebylo tak daleko do měst okolo. Problém je, že vlaky jsou tady neskutečně drahý a  do konce pobytu bych asi hledala kořínky k obědu, kdybychom platily vlak. Proto jsme se rozhodly pro ekonomičtější plán! Docela tu frčí blablacar, je to spolujízda, jak Uber nebo nevím co. Předem víte s kým jedete, můžete si určit podmínky, které chcete, máte přístup k hodnocení od ostatních a hlavně to není vůbec drahé.

Proto naše první zastávka byla do VANNES. Je to město co je autem tak půl hodinky od nás, měla by tam být snad i další fakulta naší školy. Jak to vím ? Náš pan učitel noší tričko "Právní fakulta - Vannes" :D eda detektiv! Takže den před odjezdem jsme naplánovaly co chceme vidět. Oprava, Nela naplánovala co chce vidět, co jí zajímá a co nesmíme vynechat. Mě to bylo tak nějak šumák, nejsem úplně plánovač, jak už jste si mohli povšimnout. Většinou se spokojím s nějakou restaurací a kafem a tak se courám a když se mi něco líbí, tak tam prostě zalezu. Takhle jsme se courali i po Bostonu, abychom potom pár dní na to doma zjistili, že tam je i Harvard, který nám nějak unikl.

Vannes samo o sobě je moc pěkňoučký městečko, který máte projitý ale asi za hodinku, my měly hodin snad 9, takže jsem si užila i svoje kafíčka a dortíčky a tak. Problém ale nastal, když jsme chtěly jít na véču okolo páté hodiny a zapomněly jsme, že jsme vlastně pořád ve Francii, kde se kolem 14:00 zavře a otevře se potom až v 19:00. Naštěstí tam byl i mekáč, veděla jsem, že ten nás nezklame. A nuggetky jsou vlastně jako kuře, ne ?

PS za povšimnutí stojí muj čínský obličej na fotce na pařezu, bylo ráno a já pořád neměla kafe :D

RENNES 

Do Rennes jsme vyrazily ještě spolu s Veru ve čtvrtek. Našly jsme super levnej busíček a přijely jsme tam už snad v 9 ráno. Holky tentokrát nechaly plánování na mě, haha. Takže jsem našla infocentrum a vyrazily jsme tam. Koupila jsme mapičku za dvacet centů a plán byl hotov. Celé jsme to naplánovaly u kafe a apple pie v nějaký zapadlý super pěkný kavárničce a vyrazily jsme na průzkum. Prohlídka Rennes byla jak tour de kostel. Musí se ale uznat, že byly moc pěkný, ale já jako člověk nevěřící, boha neznající jsem to asi neocenila tolik, jako by to mohl ocenit někdo jinej. Každopádně Rennes jsme prošly celý a ve 13:00 jsme už nevěděly kam dál jít a bus zpět nám jel až někdy v 19:35. Tak jsme se ještě chvilku couraly, daly kafčo a pak sváču v Subwayi, navíc tam měli tři sušenky za 1,50 (a my byly tři ! ), takže jako dezert, když jsme v tý Francii !

No a víc jsme necestovaly, protože v pátek jsem šla běhat, málem jsem umřela (protože nemám formu, nic se nestalo mamko :D) a sobotu přišel den D ! Samozřejmě, čekáte na moje rande, ale já mluvím o tom, že jsem musela natočit moje video na španělštinu ! Točila jsem spolu s Veru, která s náma byla v Rennes. Opět se mi potvrdilo, že bych asi měla trochu na mém studiu zapracovat. Veru ještě vymyslela, že půjdeme v sobotu ráno, že to tam nebude aspon tolik lidí. Haha bylo jich tam ještě víc než normálně, jaké překvapení.

Randíčko byla sranda, dorazil ke konci i ten druhej kámoš co byl u nás doma, tak jsme kecali a pak mě aspoň hodil domu. Druhý den pro mě přijěli oba a vyrazili jsme na výlet do dalšího města - Etel. Nic moc tam nebylo, hlavně bylo neděle, takže co tam bylo bylo zavřený. ALe co, lepší než být doma!

Jinak opět nám začíná škola, tak doufám aspoň v nějaký výsledky mých průběžných testů. Zase nám začne zumba a jóga, tak to bude fajn. Omlouvám se, že tento článek je takovej docela o ničem, ale prší a já jsem dost líná :D tak snad to bude příště lepší !

Celý týden probíhal v duchu "bože v pátek je test z marketingu, měla bych se začít učit", samozřejmě jsem začala až někdy ve středu a skoro jsem zapomněla na test z angličtiny, kterej jsem měla ve čtvtek. Myslím si, že by se mi můj pan učitel na frajinu dost zasmál, kdybych mu řekla, jakým způsobem probíhal poslech tady ve Francii. Během mojí zkoušky z francouzštiny, jsem jeden poslech slyšela jenom jednou, tady ve Francii mi paní učitelka pustila poslech 3x !!! A navíc to jednou stopovala, aby měli všichni čas na to, pořádně napsat odpovědi na otázky. Chtělo se mi brečet a smát zároveň. Nevadí, snad budou výsledky brzy. Skoro bych zapomněla, že ve středu jsem šla nadšená na hodinu gramatiky, abych se dozvěděla výsledky z minulého týdne. Pěkně jsem si vstala na 9, došla do školy a zjistila jsem, že hodina odpadla !!! Ach jo :D

Barča dorazila ve čtvrtek asi ve 12, já jsem končila ve škole chvilku po tom, tak jsem se za ní hned rozjela. Snažím si vzpomenout, co jsem dělala celý ten týden, ale nějak mě nic nenapadá! Jooo! Úterý bylo strašný a brutální a nic mi nešlo a bylo to dlouhý a plakala jsem doma do polštáře. Naštěstí jsem měla doma v zásobě ještě nějaký víno, tak mi bylo hned potom líp. Haha teď už vím, proč jsem nebyla schopná se začít učit dříve než ve středu, konečně do sebe informace a vzpomínky zapadají jako malé puzzlíky.

Jak už jsem psala, Baruš dorazila do našeho malého městečka ve čtvrtek, návštěvu jsme zahájily klasicky v mekáči, co je víc francouzské než mekáč k obědu, že ? Já měla v plánu se ještě trochu učit ten den a Baru říkala, že měla taky práci, kterou potřebovala dodělat. Takže plán byl jasný. To bych ale nesměla zapomnenout na to, že jsem si k sobě domu pozvala party Barču a že nebyl asi nejlešpí nápad kupovat krabici vína, protože mi mohlo být hned moc dobře jasný, jak celý čtvrteční večer dopadne. :D Hned jsem si vzpomněla na párty v Budějkách, kde mě ujišťovala "hele ještě hoďku zůstaneme, neboj se, zítra na hodině v 8 ráno budu strašně akční a nebudeš muset nic dělat" Haha, hádejte kdo tam druhý den trpěl sám. Ano, byla jsem to já :D Takže co se nestalo, našla jsem tady nového manžela, ještě o tom neví, ale jeho osud už byl předurčen. Není černej, je zrzavej a je mu prej 20 :D ( ale nevypadá !!) ((ano mamko, asi opět vypadám zoufale, že se bavím o manželech, ale tak lepší než se bavit třeba o jídle)). A co je nejhustější, nepotkala jsem ho někde v baru, nebo na diskotéce, protože jak mi připomněla Alenka (https://www.alicewanderer.com/)  Ed Sheeran říká: "club isn't the place where to find a lover..." potkala jsem ho díky tomu, že jsem mu pomáhala s nějakým projektem do školy. Potřeboval nějakýho erasmáka na rozhovor. Tak, když jsem viděla jeho fotku, tak jsem se rozhodla obětovat pro studium. No a ve čtvrtek po mé hodince učení a po dvou skleničkách vína jsem mu psala, jeslti s námi půjde v pátek do baru na pokec. Co mi ale nedošlo bylo, že teď tenhle týden jsou na univerzitě prázdniny (ano, vážně, ať žije Francie), takže všichni odjíždí pryč, všichni včetně mého manžela. A tak Barču napadlo ho pozvat k nám, no a jasně, že přišel ! ON a jeho dva kamarádi. Vtipné bylo, že první věc, kterou nám řekli, když přišli bylo: "vy jste smažily ryby?"...ach jaký krásný první dojem :D

Každopádně večer byl v poklidu, byli hodný a byla sranda. Pominu to, že jeden z těch kámošů se totálně vozřal a pak nám tu usnul. Říkejme mu Dave. No v pátek test pěkně od 8, překvapivě jsem byla docela ve formě, až jsem byla překvapená, myslím si, že mám asi natrénováno ještě z Ameriky. haha

Mám radost, že jsem se na test tolik neučila, protože to byla nakonec ABC varianta, takže to docela šlo. Jak jsem psala nahoře, Baru nám dovezla sluníčko, takže jsem se rozhodly vyjet po škole na pláž ! Neskutečný, jak se ta pláž během týdne změnila ! Nejdříve tam nikdo nebyl a jednou vyjde sluníčko a lidi vylezli jak žížaly když začne pršet. Netroškařily jsme a koupily jsme si zmrzlinu a kafe a makronky. Celkově celý Barči pobyt byl v duchu jídla a pití. Mě se to teda moc líbilo, co si budeme povídat. Jako ryba ve vodě :D V sobotu jsme ještě jely na výlet spolu s Nelou do Port Louis, který je hned vedle. Jako MHD tam funguje loď. Městečko pěkný, byly jsme v nějaký pevnosti, ale samozřejmě jsem si o tom nic nezjistila, tak ani nic víc neřeknu.

Aby to ale nebylo všechno slučníkový, musím se s vámi podělit o další problém z našeho bytu!! Už nechodíme s rampouchy u nosu, už tu máme pěkně teploučko, ale začal nám protejkat záchod!! Z ničeho nic se to rozbilo a člověk nikdy neví, jestli spláchne nebo ne!...Z toho by se jeden posr..., ale vlastně ne, protože co když se to nespláchne žejo ?

Do toho mi někdo ukradl můj profil na instagramu, takže jsem byla naštvaná, protože jsem začala být dost populární žejo a teď má mou slávu někdo jinej. Horší je, že tady ta ryba z Ruska (ono kdo ví, jestli je to vůbec holka) tam cpe fotky a spamuje to všem ostatním, kdo mě mají v přátelích. Proč ?! Ale rozdejchám to žejo, přece jenom to je jenom instagram, žiju. Možná mi to pomůže s mou závislostí na telefonu.

A co je v plánu na tento týden ? Dneska se opět těším na nákup, jdeme totiž do toho velkého obchodu!! A zítra vyrážíme na výlet do města vedle do Vannes! No a ve čtvrtek snad do Rennes ! NO a pak musím během práznin vyprodukovat video ve španělštině na téma " moje město". ha ha, už se moc těším. Enrique, kde jsi a kde je tvé bailando teď, když tě potřebuju !!!

JO a pozor, v sobotu mám rande!

NEZAPOMNĚLA JSEM !

Zdárečky párečky, nemějte strach, nepřestala jsem psát, jen jsem se rozhodla, že můj život tady už není tak zajímavej, ne tolik, abych o tom mohla psát každý den. Samozřejmě, že bych něco vyplodila, ale asi by to nebylo tak zajímavé a plné vtipu a kouzla a emocí a tak..Proto jsem se rozhodla shrnout vždycky nějaké větší události takhle pěkne na konci týdne. Hups je  pondělí, ale já školu nemám, tak je to takový pěkný start a konec týdne v jednom. A nee nemějte strach, neválím se, pravé peklo mi začne ve škole zítra. haha

Možná bych si měla položit ruku na srdce a přiznat, že jsem taky nic nenapsala, protože jsem celej týden koukala na ten svůj seriál. Chybí mi tři díly do konce, pak asi začnu zase plnohodnotně žít. Už jste se začali koukat ?  JE to super co ? nemáte zač :D

Jinak pozoor ! Máme ve škole průběžné testy ! Minulý týden jsme měli psát z mého oblíbeného marketingu, takže jsem se snažila učit (vůbec mi to nešlo) a pak mi holky napsaly, že se to odkládá na tento pátek. Pořád neumím nic, ale času dost, dva díly serálu ještě stihnu. Co mi ale nikdo neřekl bylo, že budu psát i z jiných předmětů! Děkuji moji francouzský kámošíčkové! Přišla jsem celá nadšená na hodinu angličtiny, aby mě překvapil můj oblibený pan profesor (už jsem Vám říkala, že ví, jak se jmenujuu ? huhuuu !) s testem. Jelikož z morfa od nás jsem zvyklá na testy aspoň na tři stránky, tak mě velikost testu nezaskočila ani trochu. Když jsem se začetla do zadání zjistila jsem, že jsem vlastně na hodině anglické gramatiky pro prváky a že tady vlastně není nic čeho bych se měla bát. Nechci se nějak chválit nebo tak, ale je to takový učivo naší střední. Takže jsem odevzdala jako první a šla jsem domu ! Vlastně ne, už asi měsíc čekáme na nějakou kartičku, která říká, že jsme studenti. Měla jsem si ji jít vyzvednout v tu středu. "Omlouváme se, až příští týden." Možná třeba, že až pojedu domu, tak mi jí dají s sebou jako suvenýr.

Když už se bavíme o problémech s nějakou administrativou tady na erasmu. Opět jsem byla v bance !!! Já doufám, že to už bylo naposled. Totálně netuším, kde je problém a proč tam musím chodit častěji než nakoupit. Haha, no to asi ne, v obchodě bych si měla udělat nějakou club card, když si vezmu, jak často tam jsem. Slevička by se bodla. Každopádně v pátek jsem byla za mojí paní koordinátorkou tady, se kterou jsem řešila mojí smlouvu a předměty co tady budu teda na pevno studovat. Jak už jsem psala, vyhodila jsem účetnictvní, informatiku, francouzskou gramatiku a překlad z angličtiny do francouzštiny. I tak mi zbylo nějakých pěkných 27 zapsaných kreditů. Potřebuji dovézt 18. No a jak už jsem taky psala, můžu si nechat uznat předměty co mám zapsané tady za předměty, který bych měla studovat v ČR. No a měla jsem všechno najitý a pak jsem se tady bavila s holkama a ty říkaly, že si uznávají ještě jeden předmět, který máme dohromady ( ty strašný kurzy francouzštiny pro cizince) za reálie Francie u nás. No a tak jsem si to pěkně v pátek tam napsala taky, smlouvu jsme vytiskly a podepsaly a dala jsem jí na poslání na nějaký zahraniční vztahy tady. Haha ale to bych nebyla já, aby nebylo něco špatně. Chytře jsem se nezeptala učitele u nás a rovnou jsem si to zapsala, mail jsem mu psala dneska a on mi to samozřejmě neschválil. Takže teď vymýšlím, jak by to šlo ošulit, nebo co udělat, abych to vyřešila. Už jsem splácala pěknou hromádku mailů do čr i mojí paní koordinátorce, tak uvidím, co mi odepíšou. Ach jo. Komplikace mě nebaví :D

Ale dost bylo zbytečných problémů! V pátek jsme zašly s holkama na pívo a s kocovinou jsem vyrazila v sobotu s Adrianou, její ségrou - Lorenou a Nelou na pláž, která je na takovém poloostrově asi hodinu autem odsud. Poloostrov se jmenuje Quiberon a je to něco naprosto úžasnýho ! Opět to vypadalo jako v Americe !!!!!!! Možná je to tím, že je to ten samej oceán ? nebo já nevím.. Ale takovou nádheru jsem dlouho neviděla. Je to takovej ten moment, že je vám úplně jedno co musíte dělat, co se děje kolem vás, prostě můžete sedět a kochat se třeba hodiny? Najednou jsou všechny problémy strašně malý a vy jste schopný úplně všeho? Děje se to i někomu jinému, nebo mám takové chvilky jenom já? :D Pamatuju si to třeba v Americe jednou, byla to sobota a my byly s holkama na Beerpong tournaji spolu s bandou z práce a druhý den jsme měly vstávat někdy ve 4 do práce. A byly jsme na baráku u jedný holčiny a ona měla za domem schody, který vedly přímo do oceánu. A ten výhled byl úplně neskutečný! Seděla jsem tam strašně dlouho a jenom se kochala tím měsícem nad zálivem, haha. Najednou mi bylo úplně šumák, že mě čeká jen nějaká hodinka spánku. hah

Co bylo na pláží krásný, byly takový obrovský mušle, který se válely úplně všude. Já jako dítě zvyklé na takový ty chcípáčky z chorvatska, kdy byla výhra, když člověk našel rozpadlýho zelenýho nebo fialovýho ježka, tak jsem byla moc moc nadšená! Do toho tam bylo spoustu surfařů, což taky moc nechápu, protože mě byla obrovská zima na souši. No krása !

A v neděli jsme se vydaly s holkama na bleší trh!! Těšila jsem se moc, trochu jsem čekala oblečení, ale k mému překvapení to byly spíš věci, které člověk našel na půdě, ve sklepě u popelnice a pak se je snažil prodat. Bylo to ale strašně kouzelné. Prodávaly většinou babičky nebo dědové, celé to komentoval takovej akční děda s mikrofonem, obcházel jednotlivé stánky a říkal co super si tam lidi můžou koupit. Bylo tam tisíce knížek (koupila jsem si Livre d'Edith - knížku o Edith Piaf ze euro, pff pyšnější jsem na sebe dlouho nebyla), obrazy, různý řetízky, skleničky, sekyrku jsem viděla, nějaký to oblečení, mixér tak 50 let starej, takový ty kravinky, gramofonový desky taky ..! CO se mi líbilo nejvíc bylo, že tam měli malej stáneček, kam upekly ty babičky dorty a vy jste si mohli za euro dát nějakou buchtu. Jasně, že jsem si dala, nějakej tradiční bretaňskej koláček. Mňam mňam.

Huhuuu a dobré zprávy, zrovna mi píše pani, že mi to podepíše znova, že mám jít to podepsat do školy, tak já běžim, ať to mám z krku. Hashtag - eda se zbytečně stresuje.

Ve čtvrtek mi přijede další návštěva!!! ♥♥

Tentokrát žádné stresy, je to holka ! :D

Datum: 13.02.2017 15:20

Jméno a příjmení: mamka 

Zpráva: Poslední věta je úžasná!!! Už jsem v klidu, díky :D

UŽ JE PRYČ !

Tak, jak jsem se zmiňovala minule, měla jsem tu návštěvu, borečka z Francie, co se za mnou zastavil na celý týden! Ze začátku to bylo dost super, byla jsem jak v pohádce a měla jsem tu prince co mě vodil po městě za ruku, uvařil mi véču a šel se mnou na procházku do muzea. Ha Ha ale samozřejmě, že to tak růžový nebylo :D Možná by to byl super týden, kdyby jsme tady spolu nebydleli a já nemusela trpět to, že někdo uklízí ještě míň než já, že nědko vlastně celej den nic nedělá a tvrdí, že musí pracovat a potom vlastně celej den stráví tím, že se kouká na filmy nebo hraje fotbal na počítači. ALe když to vezmu kolem a kolem, mohla bych tuhle návštěvu hodnotit jako takovej slabej průměr, mohlo to být horší, ale znova bych to asi neopakovala :D. Zase bych viděla kladně to, že žijeme a nic nám nebylo odcizeno. Takže vy, moji milý kámíčkové, až sem pojedete, nemáte se čeho bát, zažila jsem skoro to nejhorší, museli byste se hodně snažit, abyste tu trumfli :D

Nechci úplně psát, že to bylo strašný, nebo tak. Bylo to dobrý, ale jednou stačilo, přidávat si nebudu. haha

V sobotu jsme vyrazili na výlet do muzea ! Jelikož Lorient je hned u pobřeží, byl tay za druhý světový války přístav a byly tu i ponorky. A po těch ponorkách tady zbylo muzeum spolu s ponorkou, do který se můžete dojít podívat. Bylo to dost zajímavý, teda muzeum úplně tak extra dobrý nebylo, ale ponorka byla dobrá. JE až neuvěřitelný, jak prťavej prostor to je a při představě, že já se softa vešla do tý uličky a tam mělo být klidně i třicet chlapů, tak vůbec nechápu, jak to zvládli. Já a zavřený prostory to úplně není pro mě, ještě při představě, že moc není cesta ven, že ze dna oceánu se šnorchlem nevyplavete. DObrý bylo, že v tý ponorce jsme dostali takový sluchátka a podle toho v jaký místnosti jsme byli, tak to mluvilo a říkali co se tam dělo a tak. Jedinou věc, kterou si pamatuju a můžu se o ní podělit je. Že na záchod jste mohli až v momentě, kdy ponorka byla aspoň  metrů hluboko. Další zajímavá věc byla, že záchody byly hned naproti kuchyni.Kromě muzea jsme byli i na pláži tady. 

 Protože už jsem bourák a znám místní MHD linky, tak jsem nás tam navigovala, koukli jsme na moře a jeli jsme domu. Přidávám pár fotek.

Další důležitou novinou by  bylo asi to, že jsem zapomněla, že píšu v pátek průběžnej test z marketingu a teď jsem z toho mírně vyděšená. Hlavně začínám pozorovnat lehkou známku lenosti u mě. Co si budeme nalhávat, nechce se mi ani nic do školy a nějaký úkoly i z angličtiny odkládám co to jenomjde. Motivací by pro mě byla být spolubydlící, která úkoly poctivě dělá, ale spíš mě to háže do deprese, že jsem líná a dělám milion jiných věcí. Za zmínku stojí objevení mého nového seriálu! Jak je asi všem jasný, já jsem na něj nepřišla, opět musím děkovat Pepému, který mě skoro donutil si ho pustit. Huuuuuuu a teď nekoukám na nic jinýho. Seriál se jmenuje: The man in the high castle. Vypráví o tom, jaká by byla Amerika, kdyby druhou světovou válku vyhráli němci a japonci. A huuu !! Díl má skoro hodinu, takže to žere docela čas, ale klídek, zatím jsou jenom dvě série po 10 dílech. Začínám tu druhou. A opravdu můžu doporučit!

Přídávám odkaz na trailer:

Poslední novinkou bude asi to, že jsem si koupila deštník !!!! HUUUUUU !!! Samozřejmě, že v den, kdy jsem si ho koupila pršet přestalo. To mi ale vůbec nevadí a budu ho teď nosit úplně všude, protože jednou pršet začne a já ho konečně využiji! A abyste z toho měli takovou radost jako já, rozhodla jsem se vám ukázat jak můj super deštník vypadá a samozřejmě taky využít toho, jaká jsem super úžasná modelka žejo. Nemáte zač.

Závěrem bych chtěla říct, že se mi nějak zbláznil PC a nějak nemůžu přepsat chyby, který se mi už povedlo najít a málem už jsem se tady naštvala. Ale pořád to nejde, takže budete muset číst s jedním okem zavřeným a nevšímat si překlepů, kterých se nemůžu zbavit !!!!!! Jinak záchody mohly být použity až ve 30 metrech, nešel mi numlock a nejde mi to tam dopsat. Proč !!!!!!!!  S přáním toho nejlepšího do nového týdne !! E.

DURING THE MOBILITY - MALÝ KUCHAŘÍČEK

Jak už jsem zmiňovala na začátku, největším překvapením, které tady na mě čekalo byl fakt, že si budu vlastně vařit sama. Nic co bych očekávat nemohla, logicky to bylo všem jasný, jako to, že v Bretani prostě pořád jenom prší a všichni to znají a všichni s tim počítají, ale jenom ke mě se to doneslo až teď, kdy pořád nejsem schopná si koupit deštník. Ach jo. Snad zítra.

Proč o tom ale píšu! Jelikož to bude za pár dní už skoro měsíc, rozhodla jsem se vám popsat, jak se za těch pár dní a týdnů tady vylepšily moje kuchařské schopnosti a jestli už bych byla ready na to, stát se šéfkuchařem v Paříži, jak jsem vždycky chtěla, potom co jsem viděla Ratatouille. Stručně řečeno - nebyla. Konec článku, nashledanou.

Haha to jsem vás ale dostala mým malým vtípečkem, co ? Nevím, jak to dělám, že jsem takhle vtipná.

No, takže za ten měsíc, jsem se zvládna naučit jedno jídlo, který se mi zdá, že baštím tak 60% času. Jsou to zapečený brambory s brokolicí, slaninou, smetanou a sejrem. Jak zdravé a lahodné. Jsem ráda, že si opět protiřečím s nějakým článkem, kde jsem psala, jak tady budu žít zdravě a budu hubená. Smetana s kupa sejra mě určitě zachrání. Na druhou stranu brokolice tam mám požehnaně a ta je přece zdravá a zelená, takže oči vidí, že je to zdravý a na zbytek se už nesoustředí. Jim to proto, že je to takový jednoduchý na přípravu, všechno se nakrájí na kousíčky, naháže se to do misky a pak už se jenom čeká. (Jaký to skvělý návod na přípravu) Zase se ale čeká docela dlouho. To bych dala jako mínus ! Ani nevím, kolik syrových brambor jsem při ochutnávání už snědla. Nemůže mě to zabít? :D

Už jsem dokonce dělala i salát, takový ty recepty, kdy se všechno nakrájí a zamíchá, to mi dělá radost. Chtěla jsem se rozepsat s nějakým dalším komplikovanějším jídlem, který jsem tu dělala a který by ukázalo, jak mi to vaření jde, ale teď mi tak nějak dochází, že vlastně nic moc v rukávu nemám ! :D Většinou kupuju kuře nebo krevety a teď mi tak dochází, že velkou část toho měsíce jsem baštila ravioly, vždycky je tady seženu se slevou a jsou moc dobrý! S nima jim po kilech červenou řepu, prej je zdravá !

No, teď jsem hodně v šoku, chtěla jsem napsat o tom, jak jsem schopná a úžasná v kuchyni a akorát jsem se utvrdila v tom, jak moc bídná vlastně sem a že se to zatím vůbec nelepší. Oh la la ! Asi je na čase, abych se zamyslela a koupila si nějakou chytrou knihu na vaření, která mi řekne, co a jak. Samozřejmě, že to neudělám a budu pokračovat v tomhle, ale nápad to byl docela dobrej.

Omlouvám se, že teď jsem nějaká pozadu s novinkami tady od nás, ale dorazil sem ten kámíček a nějak jsem zaměstnaná a nestihám nic. Hodně si povídáme a tak. V pondělí jede domu, tak se to pak zase hodí do normálu. 

Děkuji za pochopení.

S přáním pěkného dne

Eda šéf kuchyně

DURING THE MOBILITY - NÁVŠTĚVA

Dobré ráno, dobrý den, dneska máme úterý a já mám pro vás další novinky tady ze země croissantů. Novinka jedna, dlouho jsem žádnej croissant neměla a jak tak o tom píšu, tak si asi jeden dojdu koupit. Novinka dvě, v pátek začalo pršet a od tý doby nepřestalo! Pro mě novinka, pro ostatní úplně běžná věc, jako třeba že banky v pondělí prostě nikdy otevřený nejsou. A aby bylo ještě líp, tak pořád nemám deštník a vždycky, když vyrazim někam na procházku, tak se vracím zmoklá jako slepice. Novinka třetí, díky tomu neustálýmu zmokávání ( existuje tohle slovo?) mám rýmu ! Chudák já fakt, hlavně že jsem začala pít detox čaj, abych byla zdravější a krásnější, ale očividně to má uplně opačnej efekt, protože jsem nachcípaná a můj obličej je zase, jak z reklamy na akné. Hola hej, určitě do čaje investuji příště zas.

Ale chápu, že všechny vás teď spíš zajímá to, kdo za mnou přijel, než nějaký příběhy o tom jaká jsem královna uhromila a že mám rýmu. Tak snad příště :D

Dva roky zpátky jsem byla na dovče v Řecku spolu s bývalým přítelem a ještě kamarádkou a jejím dnes už manželem. (A kdo byl ta krasná družička ? ) No a to bylo hned po tom, co jsem se vrátila z práce z Francie, takže jsem byla super rozmluvená (aspoň jsem si to teda myslela a byla jsem hrozně důležitá) a dala jsem se tam do řeči s animátory, protože mě zajímalo, jestli už mají všech takhle na konci sezóny dost, jako jsme měli my v restauraci. Úplnou náhodou jsem pak zjistila, že jeden z nich je francouz, tak jsme pokecali a vyměnili jsme si FB, že ještě pokecáme. Já v tom viděla hodiny francouzštiny zadara. Teď si asi vy co mě neznáte myslíte buhví co, ale to vůbec tak není. Já se bavím vždycky se všema i když třeba někdy se oni bavit moc nechtějí. 

No a co se nestalo, za ty dva roky jsme si párkrát napsali, on hodně cestuje, byl v Kanadě, Mexiku, Dom. Republice, potvrdil mi, že francouzi jsou docela zvláštní a divnej národ. No a tři týdny zpátky, když jsem si užívala super studentský víkend sama u filmu doma s pivem, tak jsem koukala, že je zpátky ve Francii, tak jsem mu napsala, že já jsem taky ve Francii a tak se stavil na návštěvu. Jaká náhoda! Nebo snad osud? haha 

Vinici ani dům na pláži asi nemá, takže by u mojí rodiny asi neuspěl, ale tak, kdo řiká, že by z toho něco mělo být. Přijel sem za mnou na návštěvu, tak se aspoň nasmějeme spolu. Už mi dokonce i uvařil a šli jsme i na výlet ! Do nějakýho muzea ponorek, ale bylo zavřený a já jsem akorát zase zmokla. Pravda, bylo pondělí, mohlo mě to napadnout. Tak snad jinej den. Fotky bych přidala, ale žádný super nový asi nemám, takže snad vám bude stačit můj poutavý příběh. 

Můžete si k němu pustit třeba písničku.

DURING THE MOBILITY - JAK MEDVĚD

Vojta, Kuba s Matějem, usnou než se nadějem, celou noc si hráli ....brum brum brum zazpíváme medvědům, hlavu, zadek nohu shovej do brlohu nebo si zboříte dům?( Hej a teď ještě jednou a všichni se mnou !) Nejsem si textem úplně jistá a rozhodně ho hledat nebudu, protože si myslím, že všichni moc dobře pochopili, že jsem tady zrovna zpívala o medvědech. A to z jediného prostého důvodu. ( Teď mi dochází, že už jsem tohle přirovnání použila, ale to vůbec nevadí, jen ať si to všichni připomeneme.) I když jsem celý víkend nikde nebyla a paradoxně jsem šla spát ještě dřív,  než chodím během týdne, tak jsem zase hotová. Někde vzadu v hlavě zní hlas mojí mamky, která říká "Jsi přespaná Edito, to už nejsi unavená.", ale dost úspěšně se mi daří tento hlas ignorovat a dál se lituju, jakej jsem chudáček, který by pořád jenom spal. Myslím si, že na to má velký vlib výběr filmů, na které jsme s Nelou v pátek a v sobotu koukaly. Jakožto filmový znalec (haha) jsem vybrala "Me before you" a "Miss you already" no a co by se jeden divil, že jsem unavená, když jsem probrečela skoro dva dny žejo. Jaký to super erasmácký párty víkend ! Jinak ale snad poprvé od Ameriky jsem tady šla spát večer bez budíku :D vím, že je to kravina, ale pro mě je to zase úplná novinka. Nějak jsem si totiž vnutila pocit, že když mám školu třeba od 12, že bych měla vstát v 8 a využít to ráno naplno a tak. Samozřejmě, že celej zimák, jsem toho budíka šoupala a vylezla jsem v 10 a třeba  po práci jsem si dávala budíka na 1-2, abych nevstávala v 5, ale stejně jsem byla celej den zabitá. A až tenhle víkend, jsem si budíka nenastavila, protože jsem se rozhodla, že nic dělat nebudu. Asi v tom budu dost dobrá. Ale stejně mě v 9 vzbudili sousedi.

Mým největším víkendovým zážitkem byla asi cesta na nákup. Je to smutný, ale moc jsem se těšila, až půjdu do obřího obchodu a nakoupím si nějaký jídlo na víkend. Myslím si, že užívám studentská léta naplno. Jak to jen jde. Od pátka tady prší a já samozřejmě nemám deštník. Postrádám ho snad už od září a nevím, kde je mu konec. Takže jsem zmokla jak nikdy. Bylo to skoro takovej ten ideální déšť na tu pusu z filmů. Akorát když v tom dešti jdete jen tak, tak to trochu ztrácí na tý romantice. Spíš bych to nazvala komedií pro někoho, kdo mě viděl. Nakoupila jsem si kupu mňaminek, dneska k večeři děláme quesadillas, který jsme baštily snad nonstop v USA. Doufám, že na tom se nic zkazit nedá.

Zase se musím smát mým plánům a odhodlání,  o které jsem se ještě navíc s vámi tady podělila. Takže budu vypadat ještě jak větši kráva, když sem napíšu, jak se mi totálně nechce dělat ty dobrovolný úkoly, na ty hodiny překladu, kam chodím, abych se zlepšila. Ale pořád je 5 odpoledne a já mám spoustu času se do toho pustit. Uvidíme, jak to dopadne. 

Včera ještě když jsme přišly z nákupu, tak byl u nás v bytě domácí spolu s nějakým klučinou, který si prohlížel ten náš třetí volný pokoj tady. (Docela si říkám, že na to asi úplně nemá právo nám tam lézt, když nejsme doma, co ? Co by na to řekla Soudkyně Barbara?) Každopádně chvilku se s náma bavili a Guillaume (ten kluk) tvrdil, že se ozve tomu našemu domácímu během včerejšího večera, jestli tady bude bydlet nebo ne, protože ten den viděl ještě další 4 byty. A že když se mu to bude líbit, tak se nastěhuje v pondělí. Nevypadal jako záškodník, ani jako budoucí manžel, tak snad by s ním nemusel být problém, kdyby tu bydlel. Problém bych viděla v nedostatku místa v ledničce a celkově v kuchyni. Já se jídla nevzdám !

Jak jste si užili víkend vy ?

JO ! A konečně máme jména na schránce, takže kdyby se někdo nudil a chtěl mi napsat dopis nebo pohled, ráda adresu poskytnu ! :D Jinak myslím i na pohledy pro vás, ale pořád jsem neobjevila schránku tady někde v okolí, tak ještě žádný nepřišly. Ale nebojte, to půjde !

DURING THE MOBILITY - PLES ! BLOG TO ROZDÝCHAL !

Zdáreček páreček, den se se dnem sešel a opět jako každou středu, jako každý pátek, jsem tu já na své hodině marketingu. Dneska je nás tu nějak neuvěřitelně moc, ale téma je zatím stále stejně nezajímavé.8:26 a náš boj opravdu začal. Kluk co tu byl minule a řešil erasmus už se neukázal a jediné, co dneska zmínil pan profesor byla otázka - Kde je ten druhej klučina, se kterým jsem si tady povídal? haha

Ve středu jsme vyrazily s holkama na ples. Co jsem tak pochopila, byla to největší akce školy, nějaká jakože ofiko akce organizovaná studentama. Ale jako klobouček dolu, organizace na jedničku. Co jsem ale slyšela od holek francouzek ve třídě (pozor, už jsem se vtírla a kamarádím se!), tak loni to byl nějakej průser a byl bordel a moc to nezvdládli, tak se možná o to víc posnažili letos. Za mě ale fakt dost dobrý. Zajímavý bylo, že tam byl bar, kde se ale neplatilo a muselo se tam chodit s lístečkama, který jste si museli koupit na druhý straně tý tělocvičny nebo co to bylo. Ještě vlastně před vlastním začátkem jsem zapomněla zmínit, že měli zařízenou i zadara dopravu tam a zpátky. Měl navety, který jezdily každých 20 minut od školy a tam. Bydlíme tak 3 minuty od školy, takže krása. No a hned u vstupu kontrolovali všechny, jestli jim je 18 nebo ne a podle toho lepili pásky. Uvnitř šatna asi za 2 éčka a pak teda bar a prodejna lístečků. Ples měl oficiálně končit ve 2 a hned u tý prodejny měli rovnou napsáno, že lístečky na alkohol (bylo teda jenom pivo a víno a šampaňský, ale šáňo bylo snad za 6 éček a jako chudý student, jsem se rozhodla jít spíš pro kvantitě než po kvalitě) budou prodávat jenom do půlnoci a samotnej bar potom zavíral asi v 1. Víno a pivo stálo nějaký 2 eura a po dvou takových podmíráčkách vína, jsme se rozhodly s holkama pro pivo. Šla jsem spolu holkama s dvojího diplomu, Nelou, Adrianou a holkama z německa co jsou tu na erasmu a které budou teď někdy odjíždet. Přidávám jednu nekvalitní fotku. Samozřejmě, že tam byl i stánek, kde jsme se mohly vyfotit a samozřejmě, že jsme to i udělaly, ale ty fotky ještě nejsou, takže je kdyžtak dodám někdy později.

Opět se mi potvrdilo, že takový ty strašný písničky o ničem, na který si zatancuje asi jenom někdo, kdo není moc při smyslech se hrajou pořád jenom v ČR. Jak smutné. DJové byli dva a hráli fakt skvěle, moc nevím, co to bylo za styl, ale mělo to slova i rytmus, za mě plus. Protancovaly jsme střevíce a snad už o půlnoci jsme jely domu. Na zastávce jsem se pěkně naštvala, protože jsme čekaly na bus domu a přišel za náma opilej frantík a začal si s náma povídat. No a v momentě, kdy zjistil, že ani jedna z nás není francouzka. Přízvuk máme pořád očividně moc pěkný. Tak na nás začal mluvit anglicky! ALe ty vole, mluvil hůř anglicky, jak my francouzsky. Tak mu říkáme, že jako proč mluví anglicky, že jako se můžeme bavit normálně ve francouzštině. No očividně jsme nemohli a ožralej boreček nechápal. Chápat jsem měla já, že když byl totálně vyndanej, že asi nějaká snaha o to mu něco vysvětlit, byla docela zbytečná, nevadí. Docela jsem koukala, kolik lidí se tam vyndalo ten večer. Takový ty buchty na plech. Já jakožto alkoprofesionál, jsem to zmákla na jedničku. Bolely mě nohy a druhej den na hodině hlava. Šla jsem spát někdy v 1 a vstávala jsem na hodinu od 8. oujé. Přemýšlím, jestli nemám nějaký medvědí předky, protože mám takovej dojem, že moje tělo se připravilo na zimní spánek a to že vstávám, se mu vůbec nezamlouvá. Jinak si to vysvětlit asi ani nedokážu. 

Teď ale z jiného soudku, už to budou skoro tři týdny co jsem tady! Jak to letí ! Přijde mi, že tu jsem už tak půl roku. Nevím proč. Ale jak to má své výhody, tak to má i svoje nevýhody. Třeba to, že máme nového člena rodiny a já jsem u toho zase nebyla !! (to už je potřetí!!!) aspoň HUUUU zase jsem tetaaaa !!!!! (teta úplně ne, díky bohu ségra děti ještě nemá :D ale sestřenka ano!!) Takže jsem prostě teta Eda a tečka! 

Jinak bych se chtěla přiznat, že jsem se tady trochu rozežrala. Ale samozřejmě v rámci možností. Pořád mám dost brokoličky a mrkve a teď jsem koupila ananas, ale do toho jsem tady obejvila mini magnum jenom za 2.50 a to by byla docela chyba je nekoupit. Hned dvakrát. A do toho jsem objevila brownies, který jsme jedli v létě ve Francii. NO a říkala jsem si, že dva nanuky za den, to vlastně nevadí. Protože oni jsou opravdu malinký :D ALe když jsem nedávno viděla tyhle krabice vedle koše, rozhodla jsem se to trochu zklidnit. A tak jsem si koupila Detox čaj. No nejsem já to holka šikovná ? :D

Teď je ale pátek, jak už jsem psala. Je 14:00, nějak jsem to nestihla dopsat o marketingu a měla jsem potom hned španělštinu. A opravdu no hablo mucho. A rozhodla jsem se vyrazit na výlet. Do Super obrovskýho obchodu. Pro jídlo samozřejmě! Moc nevím, co se semnou stalo, že se těším do obchodu na nákup, ale co, aspoň nějaký vzrůšo takhlě při pátku.

Jinak třikrát hurá, protože blog už zase běží i když byl celej smazanej. Nic extra se nestalo, akorát psali, že čas od času, když někdo promazává špatný stránky, tak smaže takový super vtipný jako jsou ty moje třeba například. A že se mi omlouvájí a že už to zase funguje. Tak mám rádost. Už jsem se lekla, že moje hodiny psaní přijdou v niveč :D

V neděli možná přijede první návštěva, ale o tom jindy :O

DURING THE MOBILITY - Hlavně se z toho neposrat

Tak, dneska pěkně středa, pár dní ve škole za mnou a já už nemůžu. haha. Včera jsem přišla ze školy s totalním bolehlavem a to mi ještě dvě hodiny ráno odpadly, takže jsem se vlastně mohla radovat. Nevím, kde se stala chyba. Nechci tvrdit, že ta škola je super těžká, že to nechápu, že to neudělám. To vůbec ne. Moc se mi líbí co mají za předměty, nemají sračka předměty, který jsou k ničemu jako my (viz literatura). Ale tím, jak je to všechno buď ve francouzštině nebo v angličtině a nebo když je ještě líp, tak učitel mluví chvilku tak a chvilku tak. Rozumím, s tím problém nemám. Až mě to docela překvapuje, co ta moje hlavička dokáže. Problém je ale v tom, že je to takový strašně náročný a namáhavý nebo únavný nebo já nevím, jak to jako popsat. ( Halo někdo, kdo je na erasmu a čte to a mohl by mi pomoci se vyjádřit?) Prostě vás to vycucne víc, než když posloucháte hodinu ve vašem jazyce, protože to už je taková automatika a to "nebolí".

Každopádně jsem zjistila, že jsem vlastně úplně blbá.

Psala jsem tu někdě, že mám zapsáno nějakých 24 kreditů a 16 předmětů. Proč jsem to věděla? Řekla mi to tady moje paní koordinátorka, tak jsem se rozhodla jí věřit a dál to neřešit. Jak s oblibou dělám vlastně skoro pořád. No a když přišla včera ze školy holčina co tu bydlí se mnou, s tím, že má zapsáno asi 9 předmětů, tak mi to bylo nějaký podezřelý. Takže jsem se dala to počítání. A voila ! Mám zapsáno 31 nebo nějak tak. Což je úúúúúplně zbytečný !! Abych nevracela stipendium, potřebuju dopravit do ČR nějakých 18 kreditů !! A je jedno za co, když mi to uznají, bude to akorát plus pro mě. A tak jsem včera měla takovou chvilku na zamyšlení se nad mým budoucím pobytem a životem a studiem a já nevím čím vším, abych dospěla k závěru, že jsem tady na erasmu aměla bych studovat aspoň jeden semestr především něco co mě baví.

Nechci tvrdit, že můj obor v ČB mě nebaví, jako tolik mě to nebere, co si budeme povídat, ale pořád se to dá. Z našeho obchodu se vytvořilo patlání se v jazyce a literatura ( jo a není to naposledy co na ní budu tady nadávat ) a nějakej obchod šel úplně stranou. Hlavně tím, že nás letos zasypali asi miliardou věcí, který jsem museli dělat, tak si myslím, že to bylo skoro až demotivucíjí. Francouzštinu mám ráda, ale asi ne tolik, jak bych na tomhle oboru měla. :D Vrchol byl, když nás po skoro semestru studia pochválila jenom učitelka angličtiny a pan učitel na frj nám řekl, že vlastně žádnej progress nemáme. To je přesně to, co chce každej student před zkouškovým slyšet. 

Tady mám nandaných hodně angličtin. Angličtina mě vždycky bavila, vždycky mi docela šla a vždycky se mi líbila víc jak francouzština. Bohužel už na střední do mě hustili všichni s tím, že jenom jeden jazyk nestačí a tak jsem se vydala na cestu za francouzštinou a moje úroveň AJ šla pomalu ale jistě dolu. Nejsem žádnej bídáček a tady ta úroveň taky není nějaká super ohromující, ale je to angličtina prostě :D a tam budu chodit a to si nechám. Nechávám si i překlad, kterej je mi jasný, že nemám nikdy šanci udělat, ale myslím si, že je to jeden z předmětů, který by mi mohl zvednout úroveň francouzštiny. A od toho tu přece jenom jsem. Vyhazuju účetnictví (pokladna ve Francii je 53 asi, kdyby to někoho zajímalo), vyhazuju informatiku a teď půjdu zjistit na jednu hodinu, jestli je to anglická konverzace nebo francouzský gramatika pro francouze. Podle toho co mi vysvětlovala paní, čekala jsem, jak budu konverzovat, nějaká holčina mi ale dneska řekla, že je to nějaká tahle francouzská hrůza. To kdyžtak vyhodím taky. Jak mi říkala Marťa ( kamarádka z oboru.ahoj kočičko, doufám, že už si zdravá): "hlavně se z toho neposer!" 

A to přesně udělám. Nemá cenu se tady stresovat na předmětech, který mi budou úplně k prdu. To si potom ještě pořádně užiju v ČR. Každopádně tam bych se to měla naučit taky. Neřešit to tolik. Sice diplomy nejsou dárky, ale lepší budoucnost nám to taky úplně nezařídí.

Lehce jsem se rozvášnila a nechci, aby to vypadalo, že nemám francouzštinu ráda. Mám, je to krásnej jazyk a konečne po snad 6 letech studia dokážu rozumět a říct co potřebuju. :D

Pointa je, že nechci tady chodit ze školy domu a naopak, jako jsem to dělala celý zimní semestr a chci si té Francie taky trochu užít. Je krásná! Jídlo ještě lepší a francouzi jsou hezčí a hodnější, než jsem si myslela. A hlavně, kde jinde se naučit francouzsky, než s frantíkama.

Co si myslíte vy ?

DURING THE MOBILITY - Mám tetování !

Abyste si nemysleli, že jsem zapomněla. Tak jsem tady spolu s novinkami ze světa plného baget. Je neděle večer a víkend opět utekl jako voda. ALE ! Byla jsem velmi akční (když nebudu počítat lehce prospanou sobotu) a proto mám kupu fotek a shrnutí víkendu.

V pátek dorazila Nela - holčina, které tady se mnou bude bylet. Studujeme spolu v ČB, ale každá jinej obor. Jsem jí moc vděčná, že jela taky, protože jinak bych asi neměla kde bydlet. Nebudu přehánět, když řeknu, že v bydlení jsem nezařídila vůbec nic. HUPS. Spolužačka si ze mě dělala srandu, že až bude vyjíždět ona, že doufá, že s ní pojede nějaká "Nela", že má strach, aby nechytla "Editu". :D 

Jinak protože i po zvýšení teploty tady máme klendru, tak jsem si rozhodla místo čaje dát další polívku, tentokrát rajská, aby mi bylo jako víc teplo a neměla jsem takovej hlad a musím hodnotit 5/10. KLadný body dávám za to, že nechutnala moc po rajčatech a záporně bych viděla to, že vlastně to byla taková červená voda. Pořád bych za favorita nechala hráškovou.

V pátek večer byla narozeninová akce u holčiny z německa, která tu byla na Erasmu minulý semestr a která bude teď koncem měsíce odjíždět. Už mě zvali minulý týden na jinou akci, ale mě se nechtělo, tak jsem se rozhodla vyrazit tam teď. Původně se mi vůbec nechtělo, protože ve čtvrtek dělala akci ještě Adriana a já byla docela unavená, protože jsem vstávala na ten páteční marketing, ale všichni říkají "jsi na erasmu, tak se druž", tak jsem se šla družit. A hahaa bylo to strašně fajn. Bylo nás tam asi 10?14? a všechny možný národnosti - italka, němka, francouzi, holčina teď nevím, jeslti z číny nebo japonska a pak češka, češka, češka, češka, haha. Měly jsme nejdřív takový náš koutek, kde jsme něco řešily  a pak si k nám sedli frantíci a začali jsme se bavit o rozdílech mezi Francií a ČR. A protože už z Ameriky vím, že i zvířata dělají jinak, hned mě zajímalo, jak dělají kohouti tam ! 

Hráli jsme i asi dvě nějaký picí hry, co se hrají ve Francii. Mohla bych si začít psát seznam a pravidla všech takových her, abych pak byla na všech párty populární. " Noo víte, tohle se hraje v Americe a pak si můžeme zahrát hru, co se hraje ve Francii." sranda samozřejmě. Kolem půlnoci jsme vyrazili do baru se podívat a už po cestě tam to byla super zábava. Klučina co tam byl s náma měl reprák a nadupanej playlist, takže jsme tam celá banda lidí tančili po ulici až do baru. No a pak samozřejmě cestou domu. Bylo to něco neuvěřitelně božího. Dlouho se mi nestalo, aby se sešla takhle velká parta lidí, která bude schopná tančit ve 2 ráno domu. Za mě pecička, příště půjdu klidně zas ! :D Jinak bych skoro zapomněla, že náš kámoš francouz/iniciátor her/ pouliční DJ měl v tašce i fixy a všem nám udělal " tetování". Původně jsem chtěla, aby mi nakreslil něco sám, ale v moměntě, kdy mi začal kreslit to samé co kamarádce, jsem mu řekla, ať mi nechá tuhle trojku/písmeno E, že nemusíme mít to samé! Bohužel nezvládlo sprchu a opět se budu moct spolehnout jenom na to ze žvejkaček.

Co jako se mi nepovedlo, byl můj alko mix, který se mi za ten večer povedlo vypít. Bylo to tim, že jak každý donesl něco, tak tam byl mrak různých druhů, ale od všeho jenom lahev. Takže já začínala na vínu a přes gin, cider a pivo jsem se dostala až domu na vodu. Dobrá zpráva ale je, že mi nic nebylo a byla jsem schopná bez problému dojít v sobotu do banky. A pak na trh a pak si uvařit a pak asi ve 4 jít spát. Večer jsem koukla na tajný život mazlíčků a bylo mi hej :D

No a dneska jsme se rozhodly být akční a vyrazily jsme s Alenkou na kole do města a na pláž, které bylo asi 8km daleko. 8+8= 16km na mě dost ucházející výkon, zadek mě bolí jěště teď. Ale bylo to super krásný ! 

Samozřejmě ale, že než jsme vyjely, tak jsme ještě řešily vyfouklé kolo a to, že nám na to kolo nesedí pumpička. Už to skoro vypadalo, že nikam nepojedeme, naštěstí se Alu zeptala pána co šel okolo a měly jsme kliku a on měl pumpičku jinou a zachránil nás a mohly jsme vyrazit!

Cesta byla super, vedla celou dobu okolo pobřeží! Něco neskutečného ! Navíc celý den svítilo sluníčko a bylo moc pěkně. Díky mým nově nafouklým kolum mi to jelo skoro samo, takže než jsme se nadály, tak už jsme seděly na nějakém utésu u Guidel Plage a sledovaly jsme surfaře, jak se plácají ve vlnách. Nestačila jsem se divit, kolik se jich tam sešlo v takové zimě. Já palčáky a čepku s bambulí a oni v neoprénu s čepičkou tam dováděli ve vlnách. Když si ale vybavim můj pokus o surfování, tak ono se člověk pořád hejbe, tak jim bylo asi teplo. Zašly jsme si na oběd, dala jsem si první galletu (slaná palačinka) a jako dezert (jsem ve Francii, teď se hraje na dezerty a apera!) jednu sladkou! Se šlehačkou !haha Jinak jako apero jsem si dala Kir (Na jihu jsme ho pili a bylo to bílý víno s ovocným sirupem), tady se to jmenovalo jako Bretoňský Kir, tak jsem moc nevěda jakej je rozdíl a pak jsem zjistila, že místo vína dávají cider. I tak to bylo moc dobrý!

No a potom jsme vyrazily domu, jenže bylo moc hezky a pláž vedle úplně volala "zneužijte mě na fotku" a tak jsme vyrazily udělat pár fotek. Alenka měla českou vlajku, tak jsem ze sebe udělala modelku, pořád nechápu, že mě ještě nikdo neobjevil. Pfff

Pak jsme se zastavily ještě u pláže, kde surfovalo nejvíce lidí. Až neuvěřitelně moc připomínala pláže na cape codu! Zkusily jsme chytit nějaké to opálení a jely jsme domu. Byla to pecka !

Zítra je pondělí a mě začíná rozvrh v celé své kráse. Bych se poblila. Zítra účetnictví a informatika, hola hej. Má dáti/dal, pokladna 211. Snad mě mé znalosti z OA zachrání.

Jinak přikládám fotky z dneška ode mě a od Alu. Pochlubím se svým modelingem, protože kam jinam ho narvat, když ne sem. Nebudu přece na fejsíčku trapná, tam dám fotku jenom jednu.

DURING THE MOBILITY - A vy jdete jako kam ?

Je pátek 9:07, 20.1.2017, narozeniny má Mára, Bětka a Anetka (Krásné narozeniny, mám vás ráda !) a já sedím na hodině marketingu.

 Jak můžete asi tušit, moc záživný to neni, dost mi to připomíná hodiny Managementu v Praze, kde jsme většinu času seděli a jenom psali, rozdíl byl v tom, že tam jsem aspoň rozuměla a moc jsem dávat pozor nemusela. A kdybych se tady snažit chtěla, tak to prostě nejde. A co jsem se tak porozhlédla po třídě, která je poloprázdrá oproti poslední hodině, tak všichni jsou takový mimo. Holčina nalevo hraje nějakou hru, kde hádá ty slavný značky, jednou jsem to hrála i s Móňou (jak se to jmenovalo Mony? asi bych si zahrála :D ), kluk vedle ní řeší něco na Erasmus, už to i na féra řekl učiteli, že přijel a zase odjede a že to prostě bude dělat. Nezájem. To by u nás asi neprošlo.

Holky vedle mě krafou, někdo je na fejsíčku a já zabíjím čas psaním. Do pauzy nám totiž zbývá ještě hodina a vypadá to, že bude dost dlouhá. Každopádně ( asi bych měla začít používat jiný slovo, už i mě dochází, jak často ho píšu) je to po strašně dlouhý době, co jsem si vzala na hodinu noťas. Haha už moc dobře vim, proč jsem se rozhodla si ho na JČU nebrat, protože bych dělala takový ty kraviny a udělala bych prd.

Když člověk nemá do čeho píchnout, tak ho to nutí aspoň trochu poslouchat. Když se mi ale vybaví ta literatura, nekonečná literatura ve dvou lidech, která nikdy nekončila a je tak zbytečná... NO, radši bych si tam ten PC vzala.

Boreček s Erasmem asi dodělal všechno co potřeboval a už se hlásí a něco chce. Vsadila bych kinder vajíčko, že bude chtít odejít. Haha a mám pravdu, no proč se ještě divím. haha. Já začínám mít hlad, fakt to bude dlouhá hodina, ach jo. Venku ale kříčí? Zkřehotají ? Vydávají zvuky rackové, jako bych byla na dovolené,skoro no :D

Jinak včera byla párty u Adriany. Ještě předtím jsme šly ale hodit bůčkama na zumbu, rozhodla jsem se jí dát druhou šanci (tý zumbě, né Adrianě ta je zlatá) a bylo to docela dobrý. Bylo to teda dost stejný, ale nějak se mi ty písničky najednou líbily víc. Asi mě divný francouzský styl začíná pomalu pohlcovat. Party měla začínat někdy ve 20:30 a šla jsem spolu s holčinama s druhého diplomu, ke kterým jsem se pěkne připrdla a u kterých je mi moc dobře, protože mě chápou a jsou hodné a už to tady mají pěkne pod palcem, tak mi aspoň všechno úkážou! No, přišly jsme a byly jsme tam jako první, jenom my, Adriana a její spolubydlové s kámošem. Jsou dost vtipný ty spolubydlové, takový dva zgelovaný fotbalisti, jeden je navíc DJ a druhý má na chodbě kalendář, kde má svoje nahý fotky s klukama.

Byl na nás naštvanej, že jsme z ČR a neznáme motocross ? autocross ? teď moc nevím, jakej cross to byl a jestli je to to samý, tak pardon, nějak mě tohle téma minulo. Říkal, že byl v Nových pakách a že jsme dost marný, že je neznáme. Upřímně neměla jsem nejmenší ponětí, kde se třeba takový město nachází, natož co se tam děje. Malá vsuvka z mojí hodiny, učitel začal probírat to, co jsme probírali minulou hodinu, ale jakože bysme si měli psát to, co už máme napsaný, ty samý příklady a to samý téma z ničeho nic. Nevím, kdo je víc ztracený, jestli my nebo on. Nechci si nějak stěžovat, asi to ale dělám :D, nemyslím to ale zle, jen Vás chci co nejvíc zatáhnout do situace.

Takovej malej výlet do Francie, nemáte zač.

No každopádně (a zase) bavili jsme se tam včera a chvilku jsem měla takový nutkání zapůsobit francouzskou muzikou, kterou znám, ale Clauda asi nechávám v záloze ještě na příště. 

Pořád je tady šance, že když jim pustím Si j'avais un marteau, tak se se mnou přestanou bavit. TO si v mé situaci ještě nemůžu dovolit. Proto jsem chtěla zamachrovat s písničkou, kterou si pamatuju ještě z léta z francie. Les sardines. Haha. Úspěch ! Frantíci začali zpívat a tancovat jak sardinky. Snad jsem o něco populárnější, když znám tyhle kraviny :D

No a pak se to stalo! Někdo zazvonil a dorazilo asi 10 borečků - kamarádů těch frantíků. Všichni moc pěkný, jeden vypadal jak ten herec z GOT, který hrál toho, teď si nevzpomenu na jméno. Takovej ten zlej, jak stahoval lidi z kůže a na konci ho zabil John Snow. NO moc pěkný, co Vám budu povídat. Dokonce si k nám i sedli a bavili se s náma! A co se nestalo potom. Znova zazvonil zvonek a přišli lidi, který pozvala Adriana. Lidi z křesťanského domu pro studenty. 3 kluci z Mexika, 2 francouzi a samý holky. A najednou nás tam bylo snad 20, nebo víc což znamenalo, že někdo musí jít, protože by z toho byl průser, kvůli sousedům. No a samozřejmě odešli všichni ti pěkný borečkové a zůstala tam španělsky mluvící skupina. No hablo espanol. Zahrály se dvě hry beerpongu, dopili se piva a zbytek se rozhodl jít na diskotéku. My šly spát, protože máme přece od 8 marketing.

Boreček s Erasmem se vrátil, pořád nejeví žádná zájem o dnešní hodinu. Můj žaludek jeví ale větší zájem o to jablko co na mě čeká.

Ještě štěstí, že je pátek.

Jo dneska mi přijede spolubydlící ! A pozor ještě, včera mi napsal můj pan domácí, že do třetího volnýho pokoje asi našel KLUKA, který se přijde v sobotu podívat a asi by s náma bydlel. Nevím, jestli je to výhra, nebo trest. Asi se to brzy dozvím. Ale co, bude sranda. V Praze se spolubydlama jsme se taky nasmáli.

Co máte v plánu na víkend vy ?

DURING THE MOBILITY - ŠKOLA ČÁST 1.

Tak, jak už jsem kolikrát slibovala, je na čase se trochu rozepsat o té mé škole. Mám za sebou půlku předmětů, protože, jak jsem už říkala, prváci začínají až příští týden. NO a a při pomyšlení na to, že bych se pak musela rozepisovat najednou a o všech těch předmětech mě docela polilo horko. Protože moji milí, na to, abych dovezla do ČR nějakých 20 kreditů, což je podmínka pro to, abych nemusela vracet stipendium a mohla si dál kupovat croissanty, jak se mi zlíbí, musím tady mít zapsáno nějakých 16 předmětů !!! jo, 16 ! Ach jo! Ale co, jak už jsem říkala, přece se z nějaký Francie neposeru. 

Je to docela vtipný, celej tenhle systém. Že studenti musejí "dovézt" 20 kreditů za minimálně 4 předměty. Bavila jsem se s holčinou, která zrovna dneska jela do španělska a ta má zapsaný 4 !!! Ono se to skládá mnohem líp, když je jeden předmět za 6 kreditů a ne za 1,5 jako mám třeba já. Až si budete říkat, že to nevychází, tak rovnou říkám, že ne všechny jsou za 1,5. Mám i 2,5 a jeden za 5 ! Ale stejně ! Jak si mám užít super studentskej život, když budu tvrdnout od ráda do večera ve škole! Ale to se ještě nějak podá. Vždycky to nějak jde.

Takže abych začala a podělila se s váma o to, jaký mám tady předměty.

FPE - francouzština pro cizince. Jako cizinec tady máme kurzy francouzštiny od školy, abychom se asi zlepšili, nebo vychytali chyby, nevim. Je to za 5 kreditů ( takže mám dva za 5!), tak to je taková dobrá motivace. Na kurzy jsem se moc tešila, když jsem zjistila, že jsou dvakrát týdně od 6 do 8, tak jsem se těšila o trochu míň. Na první hodině nám řekli, že to má být úroveň B2, říkám si, super, zlepším se. Ha HA ! TO by na nás paní ale nemusela mluvit jako na debily co neumí do dvaceti napočítat. Nevím úplně, co jí kdo řekl a co si o nás myslí. ALe tak snad studujeme tady na škole a ví, že máme B2, tak nám snad nebude ukazovat tvary v minulém čase, ne ? :D Taky bych čekala, jak budeme hodně mluvit, učit se něco o Francii. O-M-Y-L Jediný co po nás chce jsou jména objevitelů, autorů a já nevím kohovšeho a ne francouzů, ale čechů ! Ale 5 kreditů je dost, takže zatnu zuby a věřím v lepší zítřky !

L3: to jsou místní třeťáci, sranda je, že tady je to nějaký posunutý věkově a všichni jsou mladší, max stejně starý jako já. 

Americká civilizace - Ha ha! lepší předmět jsem si vybrat nemohla, nejen,  že je celej v angličtině s paní, která tu angličtinu má sakra dobrou. ALe hlavně je o Americe ! haha děkuji, přijdu znovu a ráda a budu poslouchat a psát si a ptát se. Na minulý a mojí jediný hodině jsme řešily co je pravdy na mýtu o "American dream". Jak se bílý američani pomalu stávájí minoritou a co bude asi dál. Jak je možný, že se třeba v Californii domluvíte jenom španělsky. Potvrzuji že  někde v New Yorku to jinak než španělsky nevyřešíte. Pantomima to vždycky ale jistí. Už víte, jak byste předvedli kafe?

Marketing - Hodina, kterou máme v pátek, jak už jsem psala, měla by trvat 4 hodiny. Naštěstí jsme měli v průbehu asi půl hodinovou pauzu, takže to pak uteklo o to rychleji. Máme nějakýho pana učitele, který pracoval a studoval skoro ve všech oborech a teď se věnuje tomuhle. Zkouška prej bude jenom z nějakýho praktickýho příkladu, teorii úplně chtít nebude. Během toho výkladu jsem půlku času dávala pozor, ale on pořád se rejpal v nějakých příkladech a co a jak a pak házel vtípky. Jako bylo to zajímavý, ale abych si odnesla něco, na čem bych pochopila nějaký základy nebo tak, tak to asi ne. Uvidíme, co nás bude čekat tento pátek.

No a to jsou veškerý třeťácký předměty co mám :D

L2:

Theme anglaise - Překlad z frajiny do angličtiny. Minulý týden na tý hodině akorát překládal učitel, mi přišlo. A navíc překládali zadání testu, tak moc nevím, kolik jich prošlo. Celkově úroveň frantíků je taková slabší. No a nebo umí, ale nikdo jim nerozumí, tak jsem zvědavá, jak si budeme třeba anglicky povídat, až budeme muset. Snad nechytím francouzský přízvuk.

Version anglaise - Překlad z angličtiny do frajiny. Ha ha to je dobrej brutál. Jsem zvyklá překládat z budějek z frájiny do češtiny. Ten předmět jsem teda neudělala, ale jen proto, že jsem nepoužila super důležitý postupy. Každopádně vždycky jsme dostali text, kterej byl ta čtvrtku A4. Teď jsem dostala domu text na 2 A4 ať do příštího týdne přeložím. Pan učitel je ale hodnej a povolil mi ke zkoušce slovník ČJ/FJ, abych nějakej sehnala :D. Myslím si, že to bude docela sranda, pokud to vůbec zvládnu. Co jsem se ale bavila s Adrianou, tak říkala, že to jde, tak to snad půjde.

Anglais - nějak nevim pořádně ten název, ale je to angličtina. Celou hodinu jsme dělali dva poslechy a pak mluvili o životním prostředí. JE to angličtina, dávám tomu plus. Třikrát poslouchat jeden poslech, no, to jsem si vzpomněla na zkoušku z frajiny kdy nám to pan učitel pustil jednou, to byla jiná sranda. Ale aspoň to nebude nic těžkého, snad.

Anglais ECO - obchodní angličtina, která je s panem učitelem, kterýho mám na jeden ten překlad. Má britskej přízvuk, tak jsem si připadala jako v anglii, tak to bylo super. Bereme něco, co jsem už v něčem probírala, takže jsem byla docela v obraze a moc mě to bavilo. Bavit mě to přestalo v momentě, kdy se francouzi zamotali do akcií a začali do toho zamotávat i mě a pana učitele, kterej potom ve zbytku hodiny mluvil francozsky. Stejně to nepochopili. Ale to bude snad taky super.

NO a to je prozatím všechno. Nejvíc předmětů mám totiž s prvákama, tak je třeba se pořádně obrnit a připravit na to nejhorší.

Držte mi palce !

UŽ  JE TO VÍC JAK TÝDEN !

Kdo by to byl řekl, ale už to bude přesně 10 dní, co jsem tady v bagetlandu. Bohužel nejsem tak vtipná, abych s takovýmhle názvem přišla, tak to kradu  z mojí konverzace, kterou jsem měla s Pepém. Zdravím a děkuji! Není to zas tak dlouho, co jsem tady, ale stačilo mi to natolik, abych si všimla nějakých pozitivních a negativních rozdílů a věcí, o které bych se s váma chtěla podělit. Tak trochu poferefovat. haha

Začala bych tím kladným:

1) Bydlení - je to velký, je to pěkný, je to čistý, je to kousek od školy a obchodu.

2) Jídlo - nevím, jestli tohle mám víc komentovat. Je všude a je dobrý.

3) Teplo - dorazila jsem sem, jak kdyby byl počátek doby ledový - kulich, palčáky, moje super zimní boty, kabát, chyběly snad už jenom oteplováky... Dnes tady bylo 12 stupňů. Asi krutá zima. Já jsem moc spokojená.

4) Papíry - vy pracující, nebo vy nestudující na fildě to asi nebudete pokládat za takovou výhodu, ale já se raduji snad ještě teď. Ze školy jsem zvyklá protisknout majlant, protože učitelé nám zadání dávají na net a my si většinu materiálů tiskneme sami. Nechci vědět, kolik stromů už jsem pokácela. Tady jsem zatím veškeré papíry dostala zadarmo!!!! A co jsem slyšela, tak je i nějaké množství papírů, které si můžu jen tak ve škole vytisknout.

5) Lidi - ač se hodně divím po mých zažitcích ve Francii v práci, kde né moc lidí chápalo, že francouzsky se člověk nenaučí ze dne na den a že je to k.... těžký, tak tady jsou všichni hodný a poslouchají a usmívají se!

6) Angličtina -původně jsem to nějak neplánovala, ale tady jsem zjistila, že snad polovinu nebo víc jak polovinu předmětů mám v angličtině! Hurá hurá ! V ČB jsem měla jednou týdně legal english. NO a nepřijdu si úplně jako znalec v oboru. Bohužel. Možná, kdybych našla soudkyni Barbaru někde v angličtině, dalo by mi to víc. Pane navrhovateli, uděluji vám pořádkovou pokutu ve výši 5000 Kč. Hádám, že po týhlě větě, už to nikdo dál číst nebude :D Na vysvětlení : na zkoušky jsem se učila u babi s dědou a tam to vždycky během večere běželo, tak jsem samozřejmě koukala s nima. :D

Víc mě teď nenapadá, proto bych přešla k druhé půlce. K tomu zápornému:

1) Voda - co jsem tady, zjišťuju, že místní voda asi není mým šálkem kávy a totálně mi nesedí. Nebo co mě, moje vlasy jí nějak nemůžou rozdýchat a proto většinu času vypadají tak, jako na fotce. PS v pozadí stylové povlečení ideální pro můj věk. Díky taťko ! Musím říct, že nikdy jsem se do postele netěšila víc jak teď, haha. ♥

2) Otevírací doba - to, že v neděli jsou zavřené obchody beru a chápu, co člověk potřebuje si nakoupí a den ze zásob přežije. Ale abych šla v pondělí do banky a ta byla zavřená, protože v pondělí je zavřeno taky a francouzi mají volno, to mě trochu z míry vyvedlo. Nevadí, aspoň jsem si po cestě domu koupila svetr. Nebo spíš takovej hacafrak (tohle zase ze slovníku Andy).

3) Československo - Věc, která mě rve za uši asi neustále, jsou věty typu "ahaa vy tam z československa" " Joo a jaký to je žít ve východní evropě ? "  " a vy se domluvíte normálně s lidma z ruska, žejo ? ". Asi mají uši tak plný baget, že se k nim ještě nedostalo, že už jsme takový malý samostatný státeček.

Víc toho nemám, jsem tady zatím spokojená, i když bude možná trochu hůř, až se mi rozjede úplně škola a nebudu bydlet jenom sama. Ale uvidíme ! Věřím ve světlé zítřky !

DURING THE MOBILITY - Jsem špatná kámoška.

Tak, je tady čas na malé přiznání. Včera když jsem chtěla na facebooku postalkovat trochu svojí novou kamarádku, abych zjistila, jak je super a tak celkově co dělá a zjistila jsem, že se vlastně jmenuje úplně jinak :D že to není Cécile, ale Céline. Shame on me, fakt že jo. Mám jedinou francouzskou kamarádku a nejsem schopná si ani zapamatovat jméno. Jinak hanba podruhé, furt píšu jak hledám novou kámošku a nějak jsem se zapomněla zmínit, že hned první den za mnou přišla Adriana, která bydlí se mnou v baráku. Je to holčina z Neměcka, která tu studuje ne jako erasmus student, ale jako jeden z francouzů. Takže už mám kamarádky dvě! Snad už si to pro příště zapamatuju. :D

V pátek, když jsem přišla ze školy, přesvědčená o tom, že půjdu spát (MALÁ vsuvka: Jak jsem psala, že bych si měla vytrhat obočí, ale že na to kašlu, že na marketingu stejně nikdo nebude, tak samozřejmě byl :D. Pěkný nový spolužák. Bohužel víc jak mně se asi líbil mému panu učiteli, takže nějaký snažení asi vzdávám, chci přece projít !), abych byla ready na večer, kdy za mnou měly přijít holky co jsou tu na dvojím diplomu. Ale napsala mi Adriana, že můžeme vyrazit na pláž. NO a jasně že jsem jela ! Ta pláž je super! Pořád mi přijde ale dost divný chodit v kozačkách v písku :D Ale nevadí, ráda si zvyknu. Po cestě jsem si ještě koupila chouquette (šuket), doufám že mojí fonetickou transkripci nenajde nikdo z učitelů ze školy, protože by mě asi vyhodili za to, jak špatně je to napsané. BOŽE MŮJ ! Fonetická transkripce ? Co se to se mnou děje ? Jakože mě už pohltila filda a já budu takovej ten divnej člověk, kterému nikdo nerozumí! Lidi si na mě budou ukazovat a říkat "jeee ta je z fildy" ? To snad ne :D 

"Co vám škola dala a vzala ?" "Kamarády, prej jsem divná." 

Jinak šuketky jsou super, vypadají jak malý croissant posypaný cukrem a stojí jenom 20 centů! V mé situaci úplně ideální! I když hned po kousnutí jsem zjistila, proč by byla asi docela zlodějna za ně chtít víc. Uvnitř totiž nic není. Je to odpalovaný těsto potřený cukrem mi tak přijde. Ale zase když jim vzduch, tak budu hubená, ne? Příkládám pár fotek z pláže, fotku s Adrianou, fotku tý mňamky a tak ..když to mám tak to přece ukážu! Jinak jedna část ty pláže vypadala jak konec světa a pláže z Wellfleetu zároveň ! Akorát počasí se moc netvářilo, tak jsme tam moc dlouho nepobyly. Až bude tepleji, bude to snad lepší. Ono co si stežuju, teplo je tu dost!

Po pláži jsme samozřejmě vytuhla. Nevím, proč to pořád dělám a myslím si, že mi 30 minut spánku pomůže a bude mi líp. Nikdy, nikdy to nepomohlo a vždycky si pak přijdu, jak kdybych dostala po hlavě palicí. Na druhou stranu, abych zase neříkala blbost. V létě byla i ta hodina po akci před prací docela dobrá a zachránila mě kolikrát. (Samozřejmě to bylo málokrát, to všichni moc dobře ví. Skoro jsme nepily. :))

Holky dorazily kolem 8, tak jsme daly víno a probraly jsme co mě čeká a nemine, jaký Lorient je, co dělat a co ne a takový ty kravinky okolo. Vyrazily jsme do baru Shamrock, irský bar tady ve Francii, kde hrála nějaká kapela ze školy a mělo tam být spoustu lidí. Bylo. Ale to nás neodradilo a já jsem poprvé v životě ochutnala Guiness !!! Huuu! Už se vidím někde v Irsku, jak si to tam ucucávám a čekám až se do mě zamiluje Gerard Butler a pak si mě vezme a budeme štastný. No a nebo taky ne. Co je asi víc pravděpodobné :D. Na fotce můžete vidět můj podtácek přátelství, kterej pro mě ukradla kamarádka Andy ( ta, kterou jsem zapomněla zmínit, když jsem mluvila o tom, jak jsem stavěla sněhuláka. Byla tam taky. Opět se ukazuje, jaké je přátelství se mnou poklad :D). Zní to asi dost zvláštně, ale  rozhodně to není, tak jak to vypadá, ale asi dneska nemám kapacitu na to, to vysvětlit.

Skoro bych zapomněla zmínit, že jeden kluk z tý kapely byl v Táboře v tý nový palačinkárně u nádraží, o který jsem pořád tak mluvila, ale nikdy jsem tam nešla. Snad jí má mít holčina, která tady byla taky. Asi se zamilovala do palačinek, třeba mě to taky čeká, myslím, že mám našlápnuto správným směrem. Jinak jak je ten svět malej ! Nestačí mě to překvapovat! Domu jsme šly někdy kolem 2, jako jedna věc mě dost překvapila. Po 10. hodině nejezdí žádný autobusy! A vy musíte jít pěšky! Na jednu stranu dobrý, člověk se aspoň trochu probere, tak daleko to taky není. Ale jsem líná, co vám budu povídat.

Dneska byl můj den velmi produktivní, vstala jsem tak asi ve 12 a pak jsem se rozhodla vařit recept od holek. Zapečený brambory spolu s francouzským sýrem. Bylo by to i docela zdravý, kdybych tam nenarvala sýr, kterej je skoro větší jak moje hlava, ale co jsem ve Francii, byl by to hřích nedat si pěkne smradlavého sejráčka. To si přece nenechám ujít. Problém byl, že nemám troubu, ale mám mikrovolnku, která by jako trouba měla fungovat. Samozřejmě, že mi trvalo snad půl hodiny, než jsem přišla na to jak. Nechci asi počítat kolik syrových brambor jsem snědla, než jsem přišla na to, jak to pořádně zprovoznit. Už ale vím a příště aspoň nebudu oběd dělat dvě hodiny! Hola hej !

A chtěla jsem se zeptat - Vám Guiness chutná ?

DURING THE MOBILITY - Mám kamarádku !

Dneska je takovej ten den, kdy se podíváte do zrcadla, sjedete pohledem na svoje obočí a zjistíte, že už jste se takhle zblízka měli podívat už dávno a už dávno s tím asi něco udělat. Hned ale člověku potom začnou docházet různý souvislosti, jakože třeba proč se se mnou nikdo nebaví? No protože vypadám jak brambora. Samozřejmě, že jsem se podívala a odložila jsem tuto bolestivou "práci" až na víkend. Zítra mě stejně čekají jen 4 hodiny marketingu (JO, 4! A V KUSE ! Už nikdy nebudu v ČB brečet, že má hodina dlouhých 90 minut a že se to jako nedá vydržet. Teď mi vůbec nedává smysl, co mi vadilo na střední, kdy jsem tam seděla jenom 45 minut ! Proberte se děti, bude hůř! 4 HODINYYYY !)  a tam manžel rozhodně nečeká. Teď mi dokonce došlo, že můj manžel asi bude nějaký cizinec, nebo někdo kdo neumí číst. Čech by si to po přečtení se mnou asi rychle rozmyslel :D Nevadí, srábky neberem.

Dneska jsem vyrazila do školy na první hodiny angličtiny s novou třídou. Abych to uvedla na pravou míru, tak jako erasmus student ( co zatím párty nezažil a asi už je moc starej, protože se mu vůbec nikam nechce) si můžu vybrat předměty, podle toho, jak se mi líbí. Vtipná část na tom je, že předměty vybíráte z ČR a vlastně nemáte moc tucha o tom, co si tam dáváte, hlavně, když to někdo, jako třeba já, vytváříte den před termínem odevzdání. (Takže se pak může stát, že se po příjezdu dozvíte, že máte třeba i účetnictví ve francouzštině :D) Na tom bych měla do budoucna asi zapracovat. No a protože nejsem úplně blbá a nechci studovat bakaláře do 26, nebo se nechat vyhodit a jít pracovat do kauflandu, tak jsem si našla co nejvíc předmětů, které jsou podobný těm, který bych měla mít tenhle semestr v ČB. Je to i hlavní důvod, proč jsem tady v Lorientu a ve Francii. Jako mladé devče, plné snů a představ o své budoucnosti, jsem si jako cíl a životní cestu vybrala Prahu a VŠE. Haha. Všichni asi víme, jak to dopadlo. Nebo spíš nedopadlo :D Každopádně díky mé pražské zkušenosti jsem přišla o rok, který můžu využít na studium bakaláře což ve výsledku znamená, že pokud nechci platit a chcí mít klídek co nejdřív, tak musím bakaláře tady na fildě vystudovat za tři roky bez žádného prodlužování. Což asi není pro někoho kdo studuje a "nekomplikuje" si studium výjezdama. Já jako zastánce názoru toho, že ten kdo studuje jazyk, by měl do tý země vyjet, ať se děje co se děje, přítel nebo ne, jinde se to prostě naučit nedá. Ať máme učitele sebe lepší, cizina je cizina. No a kde jsem to přestala, chtěla jsem rozhodně vyjet a od spousty holek, co studovaly obor co já, jsem se dozvěděla, že tady je podobný obor tomu našemu, takže toho hodně uznají (nemusíte dohánět tolik předmětů po návratu do ČR). Navíc to byla škola odzkoušená a většina informací byla dobře dohledatelná. V mém případě doptatelná, hledat moc neumím, nikdy nic nenajdu pořádně viz včerejší autobus, takže se ptám a dávám na rady ostatních. Zatím to vyšlo! :D Ale samozřejmě teď jsem tady, abych se osamostatnila, žejo. 

Ale proč to povídám. Nabrala jsem si předměty, abych toho pokryla co nejvíc, abych měla co nejmíň zkoušek a mohla co nejdříve vyjet do Ameriky. Nějak jsem neřešila odkud předměty jsou a cpala jsem to tam jen abych našla co nejvíce podobných předmětů. Nacož jsem zjistila po příjezdu, že mám předměty ze všech třech ročníků. Což mě může být docela buřt, ale to by nebyla Francie, aby k tomu nepřidala malý vtípek. Každý ročník začíná jinak. Druháci (se kterýma mám nejvíc hodin) začali už minulý týden, třeťáci začínají tenhle a prváci až ten příští. Takže jsem zameškala týden (asi to přežiju), půlku hodin nemám a musím se seznamovat s velkou spoustou lidí. Což mi problém nedělá, ale oni mají tak francouzský jména, že si vlastně nikoho nepamatuju. Až na Cécile !  

Dneska na angličtině, jsem byla donucená být součástí nějaký skupiny, kde jsme předstíraly, že jsme vědci, kteří jsou přesvědčeni o tom, že bude konec světa a měly jsme udělat scénku o tom, jak budeme reagovat, co bude náš plán za pomocí super slovíček na téma enviroment. Byla to angličtina, takže já měla radost, francouzská angličtina je kapitola sama o sobě, o tom příště :D. Ale jaký jsou to herci ! Nikdy jsem u nás ve třídě neviděla takový zápal pro svojí roli, jako dneska ! Ale jak jsem se tak bavily s holkama v tý skupince o tom, jak postavíme bunkr a přežijeme, tak se se mnou dala do řeči holčina - Cécile, že už měla kámošku z čech a že kdybych cokoliv potřebovala, že mi pomůže a tak. A v sobotu máme schůzku ! Huu ! Abych vytrhala obočí!

Nebojte se nic, na téma škola se rozepíšu snad už zítra, pořád čekám, až budu mít aspoň půlku předmětů za sebou. Každopádně dneska jsem dělala první úkol a dost jsem se nasmála, jak mi to nešlo. Můj uklizený a super zorganizovaný stůl je schován pod kupou papírů, tak už se těším, jak si koupím desky a budu hrozně důležitá.

Z města jsem toho ještě tolik neviděla, ale už jsem zjistila, že neujdete ani 200m, aniž byste nenarazili na pekárnu. Jsou fakt všude! A každá křičí z dálky "máme croissanty a všechno co máš ráda". Je to fakt velký kurz sebekontroly. Třeba jak jsem stála včera 45 minut na zastávce, tak jsem celou dobu koukala na pekárnu naproti a nějakých 44 minut jsem se přemlouvala, abych tam nešla. Pak naštěstí přijel autobus. UF!

Jinak dneska jsem šla na zumbu! Psala mi holčina s baráku, jeslti nepůjdu, tak jsem neváhala a šla. Bůčkem já hážu ráda. Šel s náma i její spolubydla francouz, docela sranda! Chudák tam byl jedinej kluk, ale říkal, jak si dobře zasportoval :D Za mě tak 4,5/10. Písničky nic moc, choreografie dost o ničem, ale co, byla sranda!

Jinak děkuji za ohlasy, už vím, proč krabi pění (chudáčkové, minutu ticha za ně) a mám kupu filmů na koukání !

Málem bych zapomněla ! Jelikož mám tu nejlěpší mamku, která mi nabalila asi trilion polévek do hrnečku na horší časy, nenapadlo mě nic jiného, než se s vámi podělit a říct vám, co kupovat a co ne. Eda gurmánem :D

Už jsem měla dvě ! Takže dneska je to takový bonus pro vás, dvě v jednom nemáte zač ! Jak to udělat, budeme dávat body a krátký komentář ? Jak ale okomentovat polívku z pytlíku :D Přece jen, je to jen polévka v pytlíku, je třeba vyřešit tento problém. Uvítám veškeré nápady. Mohla bych to nazvat rubrikou - Jak Eda k polévce přišla :D

1) Hrášková od Vitany - 9/10 - hráškovou já ráda, i když je to spíš zelená voda a čas od času nějakej hrášek, ale plavou tam krutonečky a ty jsou moc dobrý. Desítku nemůžu dát, nevím co dalšího přijde !

2) Vývar s celestýnskými nudlemi - Knorr - 6/10 - krom nudlí tam nebylo nic. Chyběl mi hrášek. A já radši normální nudle. Ale dobrá ! :D

Možná bych si opravdu měla najít víc kamarádů a nekomentovat po večerech polívky .....

Datum odeslání: 13. 1. 2017 12:18:37
Jméno a příjmení: mamka - IT
Zpráva: zase jsem si pěkně početla, něco z tebe bude :-) omlouvám se za celestýnskou pol., já myslela, že bude "výživnější" než nudlovka :-) budu si dělat poznámky dle tvého hodnocení a až vyrazíš na další erasmus , polepším se :-) :-) 

Datum odeslání :13. 1. 2017 08:27:02
Jméno a příjmení :Terka
Zpráva: Na polivky mame podobnej nazor :D 

DURING THE MOBILITY - O škole se budeme bavit jindy

Dneska ráno jsem se vzbudila se super pocitem, protože jsem nemusela do školy. Je to asi trochu smutný to psát, když jsem ve škole byla jenom na dvou hodinách, ale jako student vyřízený zkouškama z ČR si myslím, že by mi takový malý vorázek neudělal vůbec špatně. Ano souhlasím. Takže jsem se dneska ráno rozhodla, po tom co jsem si úspěšně šoupla 5x budík, že vyrazím na místní trhy, které jsou tady údajně každou středu a sobotu. Nejenom to okouknout, ale hlavně nakoupit další suroviny, protože jak všichni víme, já jsem teď velký kuchař. Už jsem Vám říkala, jak jsem chtěla být super šéfkuchař potom co jsem viděla animák Ratatouille? Abych to upřesnila - velký šéfkuchař v Paříži ! :D No, tak jsem tady dospěla k závěru, že bych asi moc nezazářila ! Ale nikdy neříkejme nikdy, jak říká velký šéfkuchař Gustau: "Vařit může každý ". Tak třeba i já :D 

Hlavně jestli budu baštit croissanty v takovém množství, jako to dělám teď, tak si za chvilku budeme i docela podobní. Jak ale jinak poznat jinou kulturu, než přes jídlo ! Říkají to všichni ! A já ráda poznávám ! No ale zpátky k věci, v rámci sportu jsem dneska na trhy vyrazila pěšky. Nepotřebovala jsem akutně nic, možná jen nějaký maso, abych měla k těm všem přílohám co jsem si nakoupila co jíst. V ČR jsem na trhy nikdy nechodila, možná tak na punčáka na ty vánoční, jinak třeba takový ty pravidelný páteční u nás ve městě jsem úspěšně meškala. Upřímně, o nic jsem nikdy nepřišla. Na tyhle jsem se těšila, protože když jsem byla ve Francii v práci, chodily jsme na trhy na náměstíčko skoro pravidelně každou středu (když jsme vstaly teda). Bylo to takový jediný vzrůšo spolu s obědem někde v restauraci. 

No a trhy tady vypadaly dost podobně. Mrak lidí, spousta zeleniny a ovoce venku před budouvou, sem tam nějaký vajíčka a maso a pak samozřejmě bagety. Tak jsem to obešla, nic extra to nebylo, ale došlo mi, že jedna holčina mi říkala, že trhy jsou i uvnitř budovy, tak jsem koukla a HAHA ! Budova byla rozdělená na takový dva okruhy - vnitřní a vnější, jestli to tak můžu nazvat, asi jo. No a z těch padesáti stánků co tam asi bylo, se pořád opakovalo to samé. Maso, sýry, sýry, bagety, sýry, maso, květinářství, ovoce, maso, maso, maso, croissanty, croissanty. A to byl ten vnější okruh. Obešla jsem ho snad třikrát, asi jsem furt hledala něco, co by mě cvrnklo do nosu. No a nebyl to ani manžel a ani tři oříšky, tak už mi to bylo blbý tam furt chodit a nic si nekoupit, až jsem si koupila brokolici. Pak jsem se rozhodla navštívit i vnitřní okruh. Bylo to hodně rychlý. Vnitří okruh byl totiž plný ryb a plodů moře. Ale jako moc pěkný, všechno čerstvý, nějaký kámoši se tam ještě hejbali a krabi pěnili. Může mi někdo vysvětlit, proč krab pění ? Když jsem tuhle otázku hodila do googlu, odkázalo mě to jenom na Spongeboba. Ten to podlě mě taky neví. Kdyby se mi z tý rybiny nezvedal žaludek, možná bych si i něco koupila, výběr byl opravdu nekonečný. Radši jsem ale budovu opustila a venku jsem pak ještě narazila na pěkného pana prodavače, tak jsem si koupila aspoň kuře.

Po obědě, jsem se rozhodla navštívit holky co jsou tu na dvojím diplomu a bydlí v městečku kousek vedle. Chytře jsem si našla bus a samozřejmě jsem čekala na zastávce asi 45 minut, ani už se snad nedivím. Kdyby to bylo poprvé co jsem našla něco špatně, asi bych byla naštvaná. Být to podruhé, směju se, jak blbá sem. Ale že stojím a čekám někde už po třetí je asi bez komentáře :D. Bus přijel, dojela jsem a nestačila jsem se divit, jak je to městečko pěkný !! Skoro jak z nějakýho filmu! A já jsem dneska nebyla líná a připojela jsem si telefon k počítači, abych sem dala fotky a mohla se pochlubit, jak moc pěkný to je! NO a taky jsem ten telefon potřebovala nabít a u postele další zásuvku nemám. Bum, dvě mouchy jednou ranou. Moc šikovná.

 Když jsme u filmů, doporučíte mi něco? Ještě nikdo neobjevil kouzlo mé osobnosti, tak nemám moc kámošíčků, tak po večerech koukám. Beru všechno, s novinkama jsem tak tři roky pozadu, včera jsem hledala Dory :D

No a zítra do školy ! O tom bych se ale rozepsala až budu mít za sebou víc jak dvě hodiny a zbavím se prvotního šoku. Jen taková otázka, čte to vůbec někdo? :D

Datum odeslání: 11. 1. 2017 23:15:23
Jméno a příjmení : Neri
Zpráva: Dneska na mě někde vybaflo, že bude v lednu novej film, kde bude hrát Ryan Goslinge 

Datum odeslání: 12. 1. 2017 09:21:44
Jméno a příjmení: Barunka
Zpráva: Cože??? Že nikdo neobjevil kouzlo tvojí osobnosti? Tomu se mi teda vůbec nechce věřit!! 

DURING THE MOBILITY - Večeře? A můžu si přidat ?

Skoro bych se nepochlubila s tím, co se mi stalo v den příjezdu. Zašla za mnou holčina z Německa, která bydlí dvě patra nademnou a ukázala mi pláž a pak říkala, že můžeme jít i na večeři seznámit se s ostatními studenty. A večeře za tři eura je pro můj úsporný režim moc super. Navíc, někdo mi uvaří a hlavně jídlo, jídlo, jídlo, takže jsem šla bez přemlouvání. Malé překvapení pro mě bylo, když jsem se dozvěděla, že dům pro studenty je vlastně nějaká křesťanská organizace, která to takhle pořádá. Naštěstí byli hodný, jídlo jsem dostala a docela jsem se seznámila.

První dojem je důležitý žejo, takže jsem byla hodná a moc jsem se nevztekala, když mi mexikánec co seděl vedle mě vysvětloval, jak vlatně jsem z československa a že má moc rád východní Evropu a že my se vlastně úplně v pohodě domluvíme s polákama a s lidma z Ukrajiny a Ruska. (!!) Samozřejmě, že jsem mu řekla, že už je tomu nějaký pátek, co jsme se rozdělili, ale říkal mi, že tam byl, že to přece musí vědět, takže jsem už byla potichu a rozhodla jsem se nerozčilovat se zbytečně. :D 

No a potom ....(Mála vsuvka:než jsem odjela, dostala jsem snad od všech přednášky o tom, jak když si budu chtít najít manžela, aby byl takovej a makovej, nejlépe s vinicí, ještě líp s domem na pláží bla bla bla...ale hlavně, že by měl být stejně barevný jako já. Což taky asi není úplně možný, protože já jsem očividně nějaká hříčka přírody, která je v létě hodně do tmava a přes zimu se měním do odstínů žluté haha. Zní to rasisticky, ale tak to vůbec být nemá, nemáme s nikým problém, jen jsou naši zastánci toho, že každý národ jiná mentalita a že by to úplně fungovat nemuselo. Jen tak pro pořádek :D ). Každopádně, stála jsem tam a čekala, že půjdu domu a kdo za mnou nepřišel - student z Afriky, který na mě během pěti minut vybalil, že jako jestli by za mnou nemohl přijít někdy na návštěvu a ... :D No nestačila jsem se divit a hned jsem  mu vysvětlila, že jako dobrý den, nejsem žádná coura :D Typla bych, že on asi věřící nebyl :D Jako kulturní zážitek mi to ten večer stačilo až až a vyrazila jsem domu.

Teď mám jít do školy na první hodinu. Mám překládat z francouzštiny do angličtiny a jelikož jsem v čechách nebyla moc schopná propsat se testem jenom z frj do čj, tak to bude asi docela výzva. Ale tak nejsem žádný béčko a zkusím to žejo. Pořád může být hůř, dám vědět !

Datum odeslání :10. 1. 2017 21:04:56
Jméno a příjmení: Bára bez příjmení
Zpráva: Éďo...bacha na ty manžele, máme vysoké nároky! :D Haha, dělám si legraci, užívej dokud můžeš! 

DURING THE MOBILITY - Croissant nebo dva ?

Nevím, jestli to všichni ví, ale Erasmus je sponzorovaný výjezd evropskou unií a asi ještě nečím, díky tomu máme my studenti měsíční stipendia podle toho v jaké zemi se nacházíme, abychom zaplatili ubytování a měli co jíst. Proč to ale píšu.. Já jakožto student ve Francii dostávám nějakých 500 euro, 350 euro dám za ubytování a po krátkém matematickém výpočtu se dostáváme na nějakých 150 euro (cca 4000 korun )  se kterýma bych měla vystačit na měsíc.

HA HA HA.

Ne že by to asi nebylo možné,jasně, že ano. Ale jak mě všichni znají, myslím si, že to pro mě bude docela výzva. Ne, že bych úplně utrácela za kraviny, prostě utrácim tak asi za všechno a hlavně za jídlo (Samozřejmě ta kvalita, že ano). Ale teď už k věci. V rámci mých úspor jsem se rozhodla, že do Francie tedy pojedu busíčkem, abych ušetřila nějaký peníze co bych dala za letenku a TGV ( a nebudu vám úplně lhát, ale hledání nádraží a správného vlaku v Paříži se dvěma kuframa, kabelkou a batohem mě docela děsilo ). Je to sice dál, ale za to horší cesta. Asi tak se dá popsat 24 hodin v autobuse. Já to ale viděla velmi optimisticky, protože se jelo přes noc a já aspoň mohla dospat hodiny, který mi utekly během zkouškového. Prospala jsem co se dalo, ale nohy mě bolely pekelně a navíc se tam vůbec netopilo, tak jsem chvilku klepala kosu. Ale nevadí ! Dorazila jsem! Vtipné bylo, když jsem volala pánovi u kterého bydlím, že jako přijedu, jeslti by mě mohl nabrat, že moc se jako neorientuju a navíc bych potřebovala od toho bytu klíče. A on mi řekl, jestli bych mu nemohla přesně popsat nádraží, na které bych měla dorazit, že on moc neví a že autobusové nádraží tam asi není, nebo aspoň že on neví, kde by tam mohlo být. Tak řikám, že bych mu ráda pomohla, ale že já nemám nejmenší ponětí, kam jedu natož jaký nádraží to je a kde by se mělo nacházet. Takhle jsme se chvilku dohadovali, ale určitě jste uhodli, že jsme se našli a on mě hodil i s kufříkama domu.

Byt je super, jsem tu zatím sama, takže jsem si i vybrala ten nejlepší pokoj - well done. Akorát je tu teda neskutečná kosa a já něják pořád nemůžu přijít na to, jak potunit ten bojler, aby mi tu bylo aspoň tak dobře, že nevyjdu ven a nedivím se, jak moc teplo venku je. Jinak ten bojler vydává strašně divný zvuky, nevím jestli mi chce něco říct, nebo jestli je to normální, nebo jestli se mám bát a přestěhovat. Ale asi si budu muset jenom zvyknout !

Při příjezdu mi došla strašně důležitá věc, na kterou jsem celou dobu nemyslela. Že tu vlastně budu sama a že si budu muset začít vařit sama! A jelikož jsem po Vánocích vyzřaná, jak to prase, tak by nebylo vůbec od věci vařit zdravě. ALE POZOR, to bych nesměla být ve Francii, kde je na každým rohu ta jejich pekárnička kde mají macronky a croissanty a pain au chocolat a rillete a prostě všechno ! Do toho na každým rohu desperado (pivo) a víno, takže si myslím, že to bude pěkná výzva ! Proto jsem vyrazila do obchodu koupit si avokáda, o kterých mi všichni říkaly, jak jsou super zdravý. Pamatuju si, když jsme si je koupili kdysi s Jirkou s tim, jak to budeme chroupat u televize a jaká to bude ňamka. NO, tak nebyla :D Ale po tom co jsem celý léto letos baštila v trucku quacamole, tak jsem si říkala, že to přece tak špatný být nemusí a že mi to bude určitě chutnat. No, co si budu nalhávat, chutnalo to velmi ZDRAVĚ, asi budu muset vykoumat ještě jiný recept !

Jinak ještě jsem vyrazila dokoupit nějaký kravinky, co mi tady chybí a koupila jsem si pytle do koše. Jen bych se chtěla pochlubit s tím, jaký mám přehled. Náš koš tady je velký asi jako můj velkej kufr/zelenej koš co je všude na sezimáku/ možná kdybych si vedle něj sedla, jsme stejně vysoký. Haha, řekla bych tak cca 70-90 cm. Prostě velkej koš, jeden z těch větších. Pointa ? :D Hledala jsem pytle a řikám si, noo mám velkej koš, chce to pořádný pytle. 10l je málo, 20l by mělo být akorát....jaké překvapení doma..myslím, že víc už psát nemusím. (Eda hospodynkou)

BEFORE THE MOBILITY - Jak jsem se rozhodla vyjet !

Ha ha ha... a je to tady a smích mě pomalu přechází. Jako student francouzštiny, který francouzštinu po létu v USA přestal ovládat, jsem se rozhodla do Francie vyjet. Chytře jsem si to naplánovala už loňský semestr, kdy jsme měli možnost se během týden rozhodnout, jestli někam chceme jet nebo ne. Stačilo najít školu, napsat motivační dopis, propsat se testem a bylo hotovo.

No, přišla mi nominace do školy a já to přestala řešit :D Po návratu z Ameriky jsem se dozvěděla, že bych mohla začít hledat předměty a ubytování a kravinky okolo. Měla jsem času dost a samozřejmě jsem to pak všechno honila poslední den - klasika Eda.

No, naštěstí nevyjíždím sama a jede se mnou spoluzačka co studuje obor vedle a ubytování nám sehnala. Nebudu říkat, že se mi neulevilo. Dny před odjezdem byly dost děsivé a kolikrát se zdály nekonečné. Jelikož odjíždím na druhý semestr a ten začíná logicky po tom prvním, tak  jsem musela udělat zkoušky za zimák. Vtipné bylo, že zkouškové v budějkách začínalo 9.1.2017 stejně jako můj semestr ve Francii. Můj plán byl jednoduchý, nacpat všechny zkoušky a zápočty do týdne před Vánocemi a odjet co nejdříve. No, ale přece to nebude tak jednoduché žejo, někteří učitelé mi vstříc vyšli, zbytek chtěl ještě přednášet a potřeboval mojí účast na přednášce/cviku a termíny a přetermíny mi vypsali až po Vánocích, týden před odjezdem. Dopadlo to tak, že ve 4 dnech jsem měla 6 zkoušek a v pátek jsem odjížděla. Co Vám budu povídat, Vánoce žádný, nějaký loučení žádný, ale zato fůra učení a stresu a kil nahoře :D Učila jsem se u babičky a ta je hodná a hlad jsem nikdy neměla ! Děkuji Babi ! 

Do učení jsem se nejdřív docela dala, skoro jsem nepila, nikam nechodila. Jen jsem pendlovala od babi k nám domu. Jak největší vandrák v teplákách a drdolu, sem a tam skoro týden. Haha jak jsem si myslela, že nikoho nepotkám a že mě takhle nikdo neuvidí... chyba má milá ! :D Zase nechci, aby to vypadalo, že jsem někdo kdo chodí super vystrojenej, to vůbec ne. Tepláky já beru moc ráda a moc často. Do posilky ani jinak nejezdím. Ale tenhle týden jsem vypadala fakt jak největší lůza. První dva dny jsem zkoušky zvládla, dojížděla jsem do Budějek, pak zpátky zase k učení. A co vám budu povídat, koho by to bavilo pořád, navíc to byl poslední týden před Francií a já chtěla vidět všechny než zase na nějakou dobu odjedu. Takže jsem tomu učení moc nedala a jeden den jsem dokonce šla radši stavět sněhuláka, protože nasněžilo, jak někdy. Bylo to super. Samozřejmě, že jsem všechno neudělala a do Francie odjíždím s dvěma černými puntíky, které budu muset dohnat za rok. Ale co, pořád je to jenom škola, ségra je skoro v pubertě, kdo ví, kdy příště se mnou bude chtít stavět sněhuláka!

Datum odeslání: 14. 1. 2017 22:24:26
Jméno a příjmení :Monča
Zpráva: Edo, kdo by nechtěl stavět ''perverzního'' sněhuláka? To přece pobaví vždycky :D P.S koule ještě drží, ale meč už někdo ukrad :( xD